Na podobné zprávy z Amazonie, z jihovýchodní Asie či deštného lesa v srdci Afriky jsme cekem zvyklí. Objevy profesora Josefa Ruseka z Akademie věd České republiky však ukazují, že také v Evropě se dá stále něco vypátrat.
Během desetiletého výzkumu v nejcennější části Šumavy – v původních lesích horských smrčin – bylo objeveno nejméně patnáct nových druhů hmyzu na Šumavě. Jedná se o nové druhy ze skupiny chvostokoků a hmyzenek.
Jak uvádí biolog Mojmír Vlašín na svém blogu: „Všechny nově nalezené druhy se vyskytují pouze na Šumavě a není možné je najít nikde jinde na světě. Tito půdní živočichové se náchazeli během posledních dvou ledových dob v údolí Dunaje. Po oteplení se část z nich vrátila zpět do Alp a ostatní se stěhovali do šumavských hor, kde si našli vhodné podmínky v horských smrkových lesích. Tam se postupně vyvinuli do nových druhů, které přežily od doby ledové až do současnosti. Tyto unikátní druhy se zachovaly jen díky horským a rašelinným smrkovým lesům na Šumavě. Podobné typy lesů nikde jinde ve střední Evropě nenajdeme, tato společenstva jsou tedy opravdu jedinečná.“
Česká republika se douhodobě zapojuje do environmentálních aktivit řady mezinárodních organizací a intenzivně se zapojuje do mezinárodního dialogu o otázkách ochrany přírody. ČR také spoluzaložila Evropské tematické středisko biologické rozmanitosti (ETC/BD). Unikátnost šumavských ekosystémů je důvod, proč byl klíčový projekt Evropského střediska umístěn do oblasti Šumavy. Tento projekt měl přispět k návratu mnoha druhů, které v těchto místech v minulosti vyhynuly a zároveň zajistit prozkoumání druhů, o jejichž existenci jsme dosud nevěděli.
Komentáře
Přidejte komentář