Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště | Česká divočina
4 hodiny
Náročnost: Lehká

Pamatujete na pohádku Byl jednou jeden král? Jan Werich v jedné ze scén volá: „Pomoc! Já se utopím v rašelině! Zkamením, bude ze mě hnědé uhlí, dají mě do kamen!“ To nám dnes při toulkách Krušnými horami jistě nehrozí, ale rostliny přeměněné na uhlí nebo rašelinu tu skutečně najdeme. Zatímco po hnědém uhlí zůstává doslova překopaná krajina, naprosto jiných scenérií se dočkáme, když vystoupáme výše do kopců, například k Novodomskému rašeliništi.

Alt
Rašeliniště jako místo pro život. I ten náš
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt

Zdejší více než pětisethektarová národní přírodní rezervace vznikla v roce 1967.

Jedná se o nejrozsáhlejší komplex rašelinišť v Krušných horách a nachází se u obcí Hora Svatého Šebestiána a Kalek v oblasti náhorní paroviny v nadmořské výšce 810–830 metrů. Území s četnými jezírky vytváří ohromné přírodní rezervoáry vody, které člověk negativně poznamenal stavbou odvodňovacích kanálů. Přestože odvádějí z oblasti vodu a poškozují tak chráněná vrchoviště, má vrstva místní rašeliny až 7,5 metrů.

Národní přírodní rezervaci tvoří několik samostatných částí: Načetínské rašeliniště, Vlčina a nejrozsáhlejší Jezerní rašeliniště. Ochranu si vysloužily hlavně přirozené lesní porosty. Najdeme tu podmáčené a rašelinné smrkové lesy, rašelinné březové lesy a vrchoviště s klečí. Přirozená jsou tu místa bez lesů, především otevřená vrchoviště, kde postupně dorůstající rašeliník vytváří mechový vrch – odtud pochází i název. Najdeme tu i vrchovištní šlenky, jakási jezírka mezi rašeliníky, a luční prameniště. Bohužel byly smrčiny v minulosti silně poškozeny exhalacemi a velká část stromů odumřela. Přestože v současnosti vysoké stromové patro chybí, nově vyrůstající mladé porosty dodávají rašeliništi optimistický zelený vzhled.

Kde jinde než u rašelinišť bychom mohli najít známou masožravou rosnatku okrouhlolistou, bíle kvetoucí rojovník bahenní nebo malý, úhledný keřík kyhanku sivolistou, jedinou zástupkyni rodu s krásným latinským názvem Andromeda v Evropě? Pravděpodobně u nás zůstala po ústupu ledovce jako glaciální relikt. Narazit můžeme i na brusince podobnou klikvu bahenní nebo stálezelenou, jedovatou šichu černou. Na otevřenějších plochách tvoří rozsáhlé koberce suchopýr pochvatý. V okrajových částech pak roste bříza karpatská.

V minulosti se na Novodomském rašeliništi vyskytoval náš největší pralesní pták tetřev hlušec. Dnes už ho tu bohužel nepotkáme. Oblast je ale stále domovem menších tetřívků obecných, jejichž společné tokání nebo občasné souboje můžeme na rašeliništích spatřit obvykle od března do května. Zaslechnout můžeme v místních lesích i sýce rousného či kulíška nejmenšího. A pokud nám přeje ště stí, zastihneme jeřába popelavého.

Téměř okolo celého rašeliniště jsou značené turistické i cykloturistické stezky. Protože byste se ale jistě neradi propadli do hluboké rašeliny nebo četných jezírek, nejsou samotná rašeliniště volně přístupná. A odkud je nejlepší se na okruh vydat? Vhodným výchozím bodem je Hora Sv. Šebestiána, kam jezdí autobus z Chomutova. Nebudete mít tedy problém přicestovat veřejnou dopravou i ze vzdálenějších míst. A do Chomutova se pak můžete vrátit například z Načetína, do kterého po stezkách okolo rašeliniště ujdete zhruba 13 kilometrů.


Komentáře

Přidejte komentář

Přejete si dostávat nové výlety na email?
*Vyplňte prosím pole s hvězdičkou
Rašeliniště jako místo pro život. I ten náš
Kromě jedinečného biotopu, místa, pro život často ohrožených organismů, který se v Evropě vyskytuje vzácně, tak zmizí i zásobárna vody pro období such