Šumava – Černohorský močál | Česká divočina
Načítání...
3 hodiny

Slavná rašeliniště, kterým na Šumavě říkají slatě, nabízí jedny z nejromantičtějších zákoutí krajiny našeho největšího národního parku. Vznikla zhruba před 9 – 10 tisíci lety na místech s nejpříhodnějšími podmínkami, k nimž patří mělké pánve, sedla a mír

Na celé Šumavě je přibližně 6000 hektarů rašelinišť a téměř dvě třetiny z nich byly v minulosti odvodněny. Nejčastěji proto, aby se zvýšila těžba dřeva v lesích nebo pro získání a údržbu zemědělské půdy. S vysoušením se začalo už v 19. století, nicméně ty největší zásahy proběhly v 80.

letech, kdy Šumavou procházel drátěný hraniční zátaras oddělující nás od zbytku Evropy. Zelené polštáře mechu tak pozorovala jen místní zvířata nebo oči strážců hranice. Úchvatný pohled nabízí slatě i na podzim, kdy se v zeleni začervenají trávy a listy brusnic – tehdy slatě “kvetou”.

Železná opona ovlivnila i ráz Černohorského močálu. Podél „opony“ pohraničníci vykopali odvodňovací kanály, z nichž mnohé sahají do hloubky až dvou a půl metrů. Do nich svedli odtoky z pramenů z navazujících lesních rašelinišť. Vrchovištní rašeliniště totiž leží na rozvodí Vltavy a Otavy na prameništi Černého potoka na úpatí Černé Hory asi 5 km jižně od Kvildy.

Jenže všechno odvodnění a vysoušení se na rašeliništi velmi negativně projevuje, poškozuje ho a zvyšuje riziko jeho totálního zániku. Kromě jedinečného biotopu, místa, pro život často ohrožených organismů, který se v Evropě vyskytuje vzácně, tak zmizí i zásobárna vody  pro období sucha. Proto správci národního parku společně s dobrovolníky pracují na jeho revitalizaci. Přehrazení a zasypání kanálů pomáhá zvýšit a stabilizovat hladinu vody v rašeliništi.

Dnes už nevede Černohorským močálem drátěný plot, jedna hranice ho ale stále protíná – mezi obcemi Modrava a Kvilda a zároveň mezi kraji Jihočeským a Plzeňským.Přestože je oblast v 1. zóně Národního parku Šumava, můžete ho na vlastní oči spatřit nejen jako dobrovolní pomocníci. Správa parku i do těchto míst organizuje výpravy s odborným průvodcem, díky kterému dobře poznáte zdejší vegetaci a také život v místech, kde člověk nijak nezasahuje.

Výprava s průvodcem má kromě vzdělávacího i čistě praktický důvod – jeho vyškolený zrak dobře pozná, kam šlápnout, abyste se při nepozorném kroku nepropadli po kolena nebo i hlouběji do vodou prosycené půdy. Černohorský močál je totiž obklopen podmáčenou smrčinou. Při dobré viditelnosti jsou v ní vidět jezírka a strouhy chladné a do černa zbarvená vody, která působí tajemně až nebezpečně. Jenže zvlášť v době, když se těsně nad močálem převalují ranní mlhy jen nejasně naznačující keře kleče, borůvek či vřesu, roste pravděpodobnost, že šlápnete vedle.

Přejete si dostávat nové výlety na email?
*Vyplňte prosím pole s hvězdičkou
Rašeliniště bylo málem zničeno vysoušením
Na celé Šumavě je přibližně 6000 hektarů rašelinišť a téměř dvě třetiny z nich byly v minulosti odvodněny.
Rašeliniště jako místo pro život. I ten náš
Kromě jedinečného biotopu, místa, pro život často ohrožených organismů, který se v Evropě vyskytuje vzácně, tak zmizí i zásobárna vody pro období such