Do lesa mezi zubry, za tvory divočiny | Česká divočina
  • Alt
Brzy ráno se blížíme k bráně obory Židlov nedaleko Ralska. Únorové jitro je mrazivé, jsem zabalená do dvou teplých mikin a vybavená na celodenní pochod. Hledat v druhé největší české oboře mohutné obry jistě nebude minutová záležitost. Téměř čtyři tisíce hektarů a představa jejich detailního prošmejdění mě dost děsí. Třeba ale budeme mít štěstí.
Turisté ani cyklisté nemohou nikdy vědět, jestli se jim na stádo podaří narazit. Zkoumáme mapu u vchodu a prohlížíme, kudy vede hranice klidové zóny, kam lidé nesmějí. Máme vůbec šanci jedno ze současné třicítky zvířat v oboře zahlédnout? Čekám, že se budou zdržovat právě tam, kde je nic neruší. Překračujeme rošt, který brání jelenům, muflonům a zubrům z obory utéct, a vyrážíme za nimi.

Bříza, bříza, zubr, bříza?

Už po pár kilometrech narážíme na jeleny. Čekala bych, že díky tomu, že je zdejší les přístupný veřejnosti téměř celý rok, kromě brzkého jara (konkrétně od prvního března do poloviny dubna), září a října (kdy je vstup omezen jen na denní hodiny), budou zvířata méně bázlivá. Naopak. Musíme se ukrývat mezi břízkami, abychom je neplašili a zahlédli na několik desítek metrů. Na stejné stádo máme při křižování obory štěstí několikrát. Kde je ale zubr?

Obří krmelce evidentně sudokopytníci navštěvují. Dokazují to stopy i jejich trus. Je ale čerstvý? Z žádného z velkých bochánků se nekouří a dotekem testovat čerstvost opravdu nehodlám. Po cestě narážíme na připomínky minulosti: pozůstatky zaniklých obcí i vzpomínky na dobu, kdy obora sloužila jako vojenský újezd. Vojenské lesy a statky, které oboru spravují, doporučují všem návštěvníkům chovat se preventivně tiše a obezřetně. Současným největším problémem obory nejsou údajně návštěvníci, ale zloději dřeva.

Vyasfaltované cesty jsou pro cyklisty ideální, ale naše nohy dost trpí. Když se k večeru začínáme přibližovat k výchozímu bodu, něco se pohne v lese vedle nás. Instinktivně zastavuji a krčím se. Že by opravdu…
 Opravdová pralesní kráva

Skutečně, v hustém porostu pochoduje zubr. Býk, co se spolu s dalšími třemi musel oddělit od stáda. Samci se připojují k samicím a mláďatům v době říje, ale v uzavřeném chovu se jejich zvyky mohou měnit. Následujeme je ke krmelci, kde si dovolíme se přiblížit. Vědí o nás, ale je jim to celkem jedno. Zato já sleduji každý jejich pohyb. Když některý skloní hlavu a zvedne ocas, je čas rychle zmizet.

Nic se ale nestane, a tak když o pár minut později narážíme na celé stádo u jiného krmelce, mimo klidovou zónu, můžu si prohlédnout i telata. Ta jsou v celém stádu nejlépe střežena. Některá byla přivezena až z Bělověžského pralesa, nejzachovalejšího a největšího nížinného pralesa v Evropě, kde zubři stále žijí divokým způsobem života. Z původního ralského pětihlavého stáda, jehož chov začal v roce 2011, je dnes pěkná skupina kraviček. I když naši přítomnost registrují, některým je to jedno, jiné pochodují hlouběji do stáda a největší samice, přirozená vůdkyně, jako by se chystala stádo odvádět. Když ale začne sněžit, zalehá zase na zem a své stádo jen bedlivě pozoruje.

Když se setmí a já si konečně můžu sundat boty, přemýšlím nad tím, jak se mohlo stát, že tyto majestátní, i tunu vážící tvory člověk v první půlce dvacátého století na celém světě skoro vyhubil a dopustil devastaci jeho přirozeného prostředí. A jaké je štěstí, že z přeživších padesáti čtyř kusů v soukromých chovech se ze sedmi podařilo zvýšit jejich počet na celém světě za bez mála sto let na více než čtyři tisíce jedinců, z nichž většina žije divoce nebo polodivoce.

A jaké máme štěstí, že se podařil jejich návrat do české přírody, kde jejich počet letos stoupl už nad sto kusů. Až se vydáte na zubry, snad budete mít také štěstí. Jen prosím, nerušte je. Buďte ohleduplní návštěvníci jejich domova.Jak se dostat za zubry?

Do obory Židlov můžete vyrazit pěšky, na kole i s kočárkem. Cesty jsou zpevněné. Vlakem nebo autobusem jeďte přes Českou Lípu a Mimoň do zastávky Ralsko, Ploužnice a vyrazte přes Hvězdov kolem Mlýnského rybníka podél plotu až ke vstupu s informacemi. Nalevo od vás je klidová zóna.

Kdy se za nimi (ne)vydat

Obora Židlov je pro návštěvníky uzavřená od 1. března do 15. dubna po celý den. Od 1. září do 31. října je uzavřená od 16:00 do 9:00. Po celý rok platí klidový režim.