Lesy v NP Šumava se po napadení kůrovcem přesvědčivě obnovují i bez lidských zásahů. | Česká divočina
  • Alt

Není důvod odkládat rozšiřování divočiny v národních parcích, uložené loni zákonem

Správa NP Šumava dnes uspořádala terénní exkurzi k místům ponechaným samovolnému vývoji v národním parku a zároveň prezentovala výsledky dlouhodobých vědeckých výzkumů na těchto územích [1]. Hnutí DUHA považuje výsledky za jasný důkaz, že se lesy v národním parku obnovují dobře bez lidských zásahů. Je to potvrzením dlouhodobých aregumentů a cílů ekologické organizace.
Velké plochy lesů v národních parcích a dalších chráněných územích, které ponecháme samovolnému vývoji, jsou podle opakovaných vědeckých zjištění navzdory přírodním katastrofám velmi životaschopné. I po velkém napadení kůrovcem či vichřicí se nejlépe obnoví bez lidských zásahů. Mohou tak být inspirací pro nakládání s hospodářskými lesy, které nyní na velkých plochách podléhají kůrovci. Přirozená obnova lesa má navíc proti umělé řadu předností –přírodní les je zdravější a odolnější a obnova nic nestojí.

Nové výsledky výzkumů tak potvrzují správnost velké přírodní zóny v našich národních parcích. Podle loni přijaté novely zákona o ochraně přírody má tvořit polovinu rozlohy každého z nich, přičemž nyní tvoří jen velmi malou část. Výsledky průzkumu potvrzují, že není důvod odkládat rozšíření území ponechaných přírodě v národních parcích. Kůrovec šířící se v hospodářských lesích již v polovině krajů ČR může napadnout i nejcennější lesy v srdci národních parků a je nutné, aby měly zákonnou ochranu.     

Na plochách přírodních lesů po napadení kůrovcem či vichřicí zůstávají přeživší stromy, které dávají život nové, odolné generaci lesa. Množství malých stromků na přírodě ponechaných územích několikanásobně převyšuje počty, které běžně na vykácené holiny sází člověk.

Stojící mrtvé stromy i padlé kmeny chrání půdu zastíněním před extrémními výkyvy teploty (které ničí půdu na holinách), zadržují v krajině vodu a jsou domovem pro řadu vzácných a pro vývoj zdravého lesa důležitých rostlinných i živočišných druhů včetně půdních mikroorganismů. Důležité je tu opět srovnání s hospodářskými lesy. Při lesnických zásazích proti kůrovci mrtvé dřevo na holinách nezůstává a holá půda se vysouší a degraduje. To je velmi negativní pro zalesňování, zadržování vody v krajině i její biologickou hodnotu a přírodní pestrost.Martin Voráč, expert Hnutí DUHA na ochranu přírody v NP Šumava, řekl:
„Dnes zveřejněné výsledky dlouhodobých vědeckých výzkumů Správy NP Šumava přesvědčivě ukazují, že les se i po masivním napadení kůrovcem sám spolehlivě obnovuje sám o sobě. Přirozená obnova má také řadu předností ve srovnání s uměle vysázeným lesem. Především vyrůstají takové druhy stromů, které na daném místě příroda sama preferuje, proto je les později odolnější a zdravější než les vysázený. Takový les nejlépe chrání půdu, zlepšuje vodní režim v krajině a chrání klima.“   

„Nové výzkumy jasně říkají, abychom se v národních parcích po kůrovcových i větrných kalamitách nebáli ponechat přírodu přírodě. Území divoké přírody má přitom podle zákona tvořit polovinu rozlohy národních parků. Nyní je potřeba tuto povinnosti co nejdřív splnit.“

„Postupy proti šíření kůrovce používané v hospodářských lesích mají destruktivní vliv na lesy i celou krajinu. O to důležitější je nyní chránit divokou přírodu před takovými lesnickými zásahy. A také poučit se z přírodních lesů pro lesnické hospodaření.“


Kontakty:

Martin Voráč, expert na ochranu přírody v NP Šumava, 778 704 678, martin.vorac@hnutiduha.cz
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz