Šest zajímavostí o stromech od Petera Wohllebena | Česká divočina
  • Alt
Peter Wohlleben nám ve své knize Tajný život stromů odhalil nejedno tajemství našich kůrovitých přátel. V letošním roce vyšla v nakladatelství Kazda kniha určená i těm nejmladším Slyšíš, jak mluví stromy?, ve které nás poutavě seznamuje nejen se stromy, ale i se životem lesních zvířat včetně šelem. Pojďte s námi odhalit některá z lesních tajemství, po kterých bude procházka lesem velkým dobrodružstvím.

Víte, že stromy dýchají?

Nejen lidé a zvířata, ale i stromy potřebují vzduch. Listy totiž smíchají trochu vody s určitými částicemi vzduchu, a díky tomu si vyrobí cukr. Cukr spolu s různými solemi stromy potřebují k vytváření dřeva, listů a kůry. Pod mikroskopem si dokonce můžeme prohlédnout na spodcích listů útvary připomínající „ústa“, kterými strom vzduch přijímá. Strom je schopný dýchat i kůrou a kořeny, což se mu vyplatí především za parných lét.

Víte, že stromy podporují své příbuzné?

Asi by vás zajímalo, jak stromy své příbuzné vlastně poznají? Svými kořeny. Citlivými špičkami kořenů prozkoumávají půdu, a když narazí na sousední strom, zjišťují, zda se jedná o stejný druh. „To potom kořeny srůstají. Stromy si přes tyto spoje mohou posílat zprávy i dodávat cukr – úplně jako kdyby se navzájem zvaly na oběd či večeři.“ (1) Přesto jsou některé stromy spíše samotáři a s druhými se nedruží.

Víte, jak spolu stromy komunikují?

Stromy stejného druhu si mezi sebou posílají nejen cukr, ale také zprávy. A jak? Pomocí hub, které vytváří svými tenkými kořínky pod zemí hustou síť, kterou Wohlleben připodobňuje k lesnímu internetu. „Když chce nějaký strom něco důležitého sdělit jinému stromu, začne svými kořeny vypouštět tekutinu. Konce kořenů houba obalila měkkým tkanivem, které vypadá jako vata. Tady houba přijímá od stromu zprávu a vede ji svými tenkými vlákénky dál.“ (2) To však není jediný způsob, stromy komunikují například i pachy, které vylučují.
 

A jaké zprávy si stromy posílají?

Jakmile strom začne něco ohrožovat, ihned o tom informuje příbuzné stromy v širokém okolí. Může to být například brouk, který je začne baštit, srna, která si libuje v pupencích semenáčků a v Africe to zase může být žirafa, která okusuje listy akácie. Okolní stromy stejného druhu si díky tomu mohou připravit dostatek obranných látek, než se škůdci dostanou i k nim. Některé stromy dokonce přivolávají přirozené nepřátele zvířete, které je napadlo.


Víte, proč jehličnaté stromy neopadávají?

Jehličnaté stromy rostou přirozeně na chladných místech, kde teplota nedosahuje víc jak 10 °C. U nás je to například v úzkých kaňonovitých údolích a propastech nebo na horách. Dnes jsou jehličnaté stromy rozšířené i přičiněním člověka mimo tyto oblasti, ale někde hluboko v sobě jsou stále připravené na dlouhé mrazivé zimy a krátká léta, při kterých je výhodnější zůstat po celý rok zelený. Jakmile se trošku oteplí, můžou si začít okamžitě vytvářet zásoby cukru, zatímco listnaté stromy teprve vytváří listy. Výjimkou je modřín.


A víte, proč listnaté stromy naopak na podzim své listy shazují?

Vzrostlý listnatý strom rozvine na jaře 50 až 100 000 listů. Kdyby na větve s listy napadal sníh, ztěžkly by tak, že by se mohly zlomit. I to se stává, když strom neshodí své listy zavčas a místo toho je ještě využívá na vytváření zásob cukru. Ti nejopatrnější se tak do shazování pouští už začátkem října. Stromy na podzim se svými listy vylučují i nežádoucí látky. Shazování listí tak neslouží jen jako odlehčení, ale také jako detoxikace.

Citace

(1) Slyšíš, jak mluví stromy?: co všechno můžeš objevit v lese. Brno: Kazda, 2017, s. 22. ISBN 9788090681941.
(2) Tamtéž, s. 32 

Peter Wohlleben (*1964, Bonn) se vyučil lesníkem a dnes řídí ekologické lesní hospodářství v Německu, regionu Eifel v Porýní, kde usiluje o návrat pralesů. Zdravý a stabilní prales podle něj potřebuje minimálně pět set let samostatného vývoje a nejlépe bez zásahu člověka. V roce 2016 založil Lesní akademii. Svoje vědění předává dál ve svých knihách, na seminářích a při neobvyklých lesních toulkách, jichž se rádi zúčastňují i ti nejmladší.