V Národním parku Šumava můžeme už dnes polovinu jeho území ponechat divoké přírodě | Česká divočina
  • Alt

Vědci, místní obyvatelé i Hnutí DUHA apelují na rozšíření přírodní zóny v aktuálním návrhu zonace NP

Hnutí DUHA dnes spolu s vědci na tiskové konferenci v Praze představilo odborný návrh zonace NP Šumava, podle nějž by první - přírodní zóna s nejpřísnější ochranou měla zabírat 53 % území NP. Návrh ekologické organizace a vědců z Akademie věd a z Přírodovědecké fakulty UK vychází z podrobného mapování biotopů. Rozšíření přírodní zóny v rámci nové zonace na tiskové konferenci podpořili také zástupci místních obyvatel a občanských spolků.
Správa NP a Ministerstvo životního prostředí však navrhují, aby do přírodní zóny, která chrání svobodný vývoj unikátní divoké přírody, bylo zařazeno pouhých 27 % území. To přibližně odpovídá jen dosavadnímu území ponechanému samovolnému vývoji. Tak malá rozloha přírodní zóny by ale v praxi znamenala, že řada velmi cenných částí Šumavy by zůstala bez ochrany na příštích minimálně patnáct let, po které se zonace dle zákona nebude moci měnit.

Správa NP Šumava v současnosti intenzivně projednává návrh nové zonace našeho největšího národního parku. Národní park bude mít čtyři zóny odstupňované ochrany přírody od nejpřísnější přírodní až po čtvrtou zahrnující urbanizovaná území obcí.
 
Vědecké mapování ukázalo, že NP Šumava má takové přírodní hodnoty, že by v něm divoká příroda měla být chráněna bez lesnických zásahů okamžitě na 53 % území. Hnutí DUHA předalo návrh řediteli Správy NP Šumava Pavlu Hubenému v rámci oficiálního připomínkového řízení k zonaci [1]. Tento návrh chrání řadu cenných míst, která by byla jinak ohrožena kácením či jinými škodlivými zásahy. Mezi tato ohrožená místa patří především rašelinné a podmáčené smrčiny v oblasti Horskokvildských, Zhůřských a Kvildských slatí v okolí Horské Kvildy a Kvildy, které jsou chráněné rovněž mezinárodní Ramsarskou úmluvou o mokřadech. K dalším patří část divokého kaňonu řeky Křemelné, rozsáhlé smíšené bučiny v okolí Strážného, okolí hory Kamenná či Polecké nádrže, část jádrového území tetřeva hlušce v okolí Čertova vrchu u Kvildy a mnoho dalších.

Návrh Hnutí DUHA a vědců také na rozdíl od návrhu Správy NP odpovídá mezinárodním standardům národních parků a naplňuje již dnes dlouhodobý cíl NP dle nového zákona o národních parcích. Tím je „nerušený průběh přírodních dějů v jejich přirozené dynamice“ alespoň na polovině území každého národního parku.

Nebude-li takový návrh přírodní zóny přijat, musí Správa NP zahrnout do jádrových zón alespoň některá nejcennější místa. Hnutí DUHA a vědci proto předkládají Správě NP soupis 32 lokalit s odůvodněním návrhu změny zóny u každé z nich. Patří mezi ně všechna výše zmíněná místa a dále například smrkové a bukové lesy na Smrčině, rozsáhlé smrčiny východně od Kvildy, bučiny pod vrcholem Kapradě, smíšené porosty v okolí Velkého Boru či Slučího Tahu, část jádrového území tetřeva v severních svazích Jezerního hřbetu nebo srázy nad Otavou. Podporu těmto návrhům připravuje i několik ústavů Akademie věd ČR a univerzit.

Aktuální návrh zonace Správy NP Šumava nedostává ani doporučení nejvýznamnější světové organizace působící v ochraně přírody - Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) - který ve své nedávné rezoluci konstatuje, že Česká republika má urychlit přechod k ochraně samovolného vývoje přírody na většině území NP Šumava [2].

Ochrana a rozšiřování divoké přírody je přínosem i pro místní obce a obyvatele. Je pro ně ekonomicky nejvýhodnější. Britská společnost EFTEC ve studii o NP Šumava ukázala, že právě ochrana divoké přírody a její rozšiřování budou klíčovou výhodou, kterou ocení stále více turistů [3]. Ve světě je totiž zážitková turistika za divokou přírodou na vzestupu. Tento fakt dokládají i kvalifikované odhady počtu návštěvníků NP Šumava, který se v posledních letech setrvale zvyšuje [4].

Správa NP Šumava nyní projednává návrh zonace s dotčenými obcemi, vědci, ostatními členy Rady NP Šumava i se spolky. Ti předkládají k návrhu své připomínky. Projednávání má být ukončeno na jaře v Radě NP. Poslední slovo bude mít Ministerstvo životního prostředí, které následně připraví vyhlášku.

Vyhlašování nové zonace NP Šumava navazuje na přijetí novely zákona o ochraně přírody a krajiny na jaře 2017. Ochrana divoké přírody si tehdy při jejím schvalování získala silnou veřejnou podporu napříč celou společností. Veřejnou výzvu poslancům za dobrý zákon o národních parcích iniciovanou Hnutím DUHA tehdy podepsalo 55 000 lidí a k podpoře se přidaly také stovky vědců i desítky osobností veřejného života.

Hnutí DUHA prezentuje svůj pohled na význam ochrany divoké přírody v NP Šumava také v krátkém dokumentárním filmu, který je možné veřejně shlédnout na internetu [5].

Mgr. Martin Voráč, expert na ochranu přírody Hnutí DUHA, řekl:
„Správa NP Šumava navrhla v nové zonaci příliš malou rozlohu přírodní zóny k nerušenému přírodnímu vývoji. Její návrh činí 27 %, zatímco přírodní kvality Šumavy dle odborných podkladů umožňují, aby přírodní zóna zabírala 53 % území parku. Podle návrhu Správy by tak bez přísné ochrany zůstala celá řada cenných míst, která by byla po příštích patnáct let, kdy se zonace nebude měnit, vystavena hrozbě kácení i jiných škodlivých zásahů. Patří k nim například rašelinné a podmáčené smrčiny v oblasti Horskokvildských, Zhůřských a Kvildských slatí v okolí Horské Kvildy a Kvildy, část divokého kaňonu řeky Křemelné, část jádrového území tetřeva hlušce v okolí Čertova vrchu u Kvildy nebo v severních svazích Jezerního hřbetu nebo smrkové a bukové lesy na Smrčině.“

„Spolu s vědci i některými místními obyvateli apelujeme na Správu NP i na Ministerstvo životního prostředí, aby území ponechané samovolnému vývoji v návrhu zonace ještě rozšířily.
Za přísnější a důslednější ochranu divoké přírody se staví i česká veřejnost. Ve výzkumu veřejného mínění se za ni postavilo 71 % Čechů. Výzvu poslancům za kvalitní ochranu divočiny v národních parcích podepsalo 55 000 lidí včetně stovek vědců či osobností veřejného života. Správa NP Šumava i Ministerstvo životního prostředí by to měly reflektovat.“


Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., Ústav pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, vedoucí pracovník Mezivládní platformy pro biodiverzitu pracující při OSN, řekl:
„Vědecké poznatky dnes jednoznačně ukazují, že v horských smrčinách se les po odumření dospělého stromového patra vlivem kůrovce dokáže zcela obnovit i bez lidské pomoci a že samoobnova je optimální pro zachování biodiverzity a ochranu vzácných druhů [6]. Odumření stromového patra neovlivní negativně ani vodní režim v krajině, protože vodu zadržuje především neporušená lesní půda. Pokud k úbytku vody v potocích a řekách přesto dochází, je to důsledek všeobecného sucha panujícího v posledních letech v celé ČR [7]. Je proto žádoucí ponechat dostatečně velké jádrové oblasti národního parku samovolným přírodním procesům bez zásahu člověka. Na zbývajícím území NP je pak třeba proti kůrovci šetrnými postupy zasahovat tak, aby neohrozil lesy vlastníků v okolí NP.”

Ing. Zbyněk Klose, starosta obce Kubova Huť v CHKO Šumava, člen spolku Šumava domovem, řekl:
„Není pochyb o tom, v jakém stavu se nachází a jak pozitivně se vyvíjí příroda již nyní ponechaná spontánnímu vývoji. To, že rozsáhlé území národního parku Šumava bez újmy unese menší míru lidských hospodářských aktivit je naprosto zřejmé. Co ale nesmíme podceňovat, je trpělivé, neustávající nekonečné vysvětlování toho, co se v ničím nerušené přírodě odehrává, jak si sama příroda bez lidského vlivu skvěle vede."

"Součástí ochrany přírody a životního prostředí by měla být také nikdy nekončící snaha o zprostředkování znalostí, vědomostí a informací nejširšímu publiku, bez aktivní podpory a účasti našich spolu občanů nemůže být celý proces úspěšný.“

Tomáš Hauser, člen spolku Šumava domovem, grafik a projektový manažer, řekl:
„Před téměř sto lety postřehl na Šumavě významný umělec Josef Váchal, že „krajina jeví se nám takovou, jakými jsme my sami.“ Dnes je postoj obyvatel Šumavy k národnímu parku kladen jako argument v diskusích o dalším směřování této instituce. Platforma Šumava domovem spojuje desítky místních organizací a nespočet jednotlivců, obyvatel Šumavy, kterým se krajina za humny jeví jako bohatství, plynoucí z majestátu síly, která nás přesahuje. Proto v ní podporujeme ochranu přírody a rozšiřování přírodních zón. Netřímáme nedočkavě motorové pily ani nečekáme s koláčem v ruce na harvestory. Chceme na Šumavě přírodu v její pravé podobě.“

Tuto i další tiskové zprávy najdete na: www.hnutiduha.cz/aktualne

Kontakty:

Tomáš Hauser, člen spolku Šumava domovem, grafik a projektový manažer, 728 375 074, hauser23@seznam.cz
Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Česká geologická služba a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, předseda platformy Vědci pro Šumavu, člen Rady NP Šumava, 728 452 967, jakub.hruska@geology.cz
Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., Ústav pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, vedoucí pracovník Mezivládní platformy pro biodiverzitu pracující při OSN, 604 753 397, pavel.kindlmann@centrum.cz
Ing. Zbyněk Klose, starosta obce Kubova Huť v CHKO Šumava, člen spolku Šumava domovem, 608 941 494, klose@boubin.cz
Ing. Josef Pecka, člen spolku Šumava domovem, profesionální průvodce Šumavou, autor knižního průvodce Toulání Šumavou a Pošumavím, 732 450 092,  pecka@sendme.cz
RNDr. Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz
Mgr. Martin Voráč, expert na ochranu přírody Hnutí DUHA, 778 704 678, martin.vorac@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] Odborný návrh vymezení přírodní zóny NP Šumava vychází z mapování biotopů pro potřeby ochrany přírody v rámci evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Přírodní zóna je vymezena v takových biotopech, jejichž ochraně by dle odborných poznatků nejvíce prospělo ponechání přírody samovolnému vývoji. Jedná se o málo pozměněné horské a podmáčené smrčiny, smíšené bučiny, menší biotopy jako např. rašeliniště či podmáčené nivy Vltavy, divoké kaňony řek Vydry, Křemelné a Otavy a také o jádrové území tetřeva hlušce. Podrobný popis návrhu včetně map, fotografií a dalších souvisejících informací lze nalézt zde: http://www.hnutiduha.cz/publikace/navrh-hnuti-duha-vedcu-jak-vymezit-jadrovou-prirodni-zonu-v-np-sumava

[2] Na svém Světovém kongresu v září 2016 IUCN přijal rezoluci, kde vyzývá k důslednější ochraně NP Šumava. Jedině pak bude skutečně dostávat kategorii II dle mezinárodní klasifikace chráněných území (tj. national park), ke které se oficiálně hlásí. Konkrétně mají Správa NPŠ a MŽP zajistit ochranu samovolného vývoje přírody alespoň na 30 % území NPŠ co nejdříve a stanovit závazný horizont rozšíření tohoto území alespoň na 50 % NPŠ do roku 2030. Text rezoluce lze najít zde: https://portals.iucn.org/congress/motion/035#block-views-motion-comments-block V českém překladu zde: http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2016/09/rezoluce_iucn_sumava_6_9_2016.pdf K tématu také viz tisková zpráva Hnutí DUHA ze 7.9. 2016: http://hnutiduha.cz/aktualne/tricet-statu-sveta-vyzyva-k-lepsi-ochrane-narodniho-parku-sumava

[3] http://www.sumava-kurovec.cz/include/Economic_Assessment_of_Sumava_National_Park,_eftec,_Final_Report.pdf

[4] http://www.npsumava.cz/cz/5893/10309/clanek/sumavska-divocina-stale-laka-navstevnost-narodniho-parku-stoupa-a-pribyva-i-zahranicnich-turistu/

[5] https://www.youtube.com/watch?v=AWe2m65gSW8&feature=youtu.be

[6] Na jednom hektaru plochy, která je ponechána samovolné obnově lesa, roste v NP Šumava dle vědeckých dat průměrně 6352 semenáčků, což je přibližně dvojnásobný počet oproti průměru při umělé výsadbě. Podrobnější zjištění lze najít zde: http://www.npsumava.cz/cz/5893/10276/clanek/priroda-si-umi-pomoci-sama-treba-i-s-obnovou-lesa-ukazuji-to-vysledky-rozsahleho-biomonitoringu/
Přirozený přírodní koloběh s fázemi plošného rozpadu starého i růstu nového lesa je navíc vysoce prospěšný pro ochranu přírody – vytváří totiž životní prostor pro řadu vzácných druhů jako např. organismy vázané na mrtvé dřevo či tetřeva hlušce. Tuto skutečnost potvrdilo ve svém stanovisku v roce 2017 v rámci veřejné debaty o novele zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny celkem 394 českých vědeckých pracovníků. Text dopisu politickým představitelům se jmény jeho signatářů je k nalezení zde: http://sumava-kurovec.cz/include/Vyzva%20vedcu.pdf

[7] Beudert, B., 2015: Změny hydrologické bilance a kvality vody na Šumavě po velkoplošných disturbancích. Správa NP Bavorský les a Správa NP Šumava.
Hruška J., Lamačová, A., Chuman, T., 2016: Bezzásahový režim nemá zásadní vliv na hydrologii šumavských povodí. Ochrana přírody 1/2016. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/bezzasahovy-rezim/
Kopáček, J., 2018: Vody i lesy Šumavy se zotavují. Jezera jako důkaz. Vesmír 1/2018. Dostupné z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2018/cislo-1/vody-lesy-sumavy-se-zotavuji.html