VIDEO: Nový vzácný návštěvník před objektivem fotopastí - kočka divoká | Česká divočina

PO VLKOVI DALŠÍ VZÁCNÝ "ÚLOVEK" Z POŠUMAVÍ

Fotopasti Rysích hlídek Hnutí DUHA natočily v Pošumaví dvě videa šelmy, která nápadně připomíná kočku divokou [1]. Vzhled i chování zvířete na záznamu odpovídají vzácnému zvířeti, které z naší přírody vymizelo před dvěma sty lety. Videa pocházejí z okraje Chráněné krajinné oblasti Šumava. Tamější nové záznamy se řadí k necelé desítce údajů z celé České republiky [2].

“Naše fotopasti zachytily kočku divokou už před zhruba čtyřmi lety. Kromě těch několika ojedinělých záchytů na české straně Šumavy, jsou fotografie také z fotopastí z bavorské strany Šumavy, z těch nižších poloh. Dá se to očekávat, protože právě v Bavorsku bylo v osmdesátých letech vypuštěno asi 120 jedinců kočky divoké a je jisté, že ta populace stále existuje a není proto vyloučeno, že může být zdrojem pro výskyt v Pošumaví a na Šumavě. Bohužel pořád je tato šelma ve volné přírodě vzácností,“ 

říká Luděk Bufkazoolog Správy Národního parku Šumava

Zvíře zachycené fotopastmi prochází na značkovacím místě, v jednom případě je také vidět typické kočičí značkovací chování, které známe od domácích koček či rysů. Nalezení genetických vzorků by mohlo přinést zajímavé informace o původu šelmy.

Na monitoringu šelem v jihozápadních Čechách spolupracuje Správa Národního parku a CHKO Šumava, jihočeské regionální pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny a organizace Hnutí DUHA a ALKA Wildlife.

Dobrovolníci Rysích hlídek Hnutí DUHA se zaměřují na mapování vzácných šelem především v Pošumaví a navazujících pohořích, odkud přinášejí cenné údaje o výskytu rysa, vlka či kočky divoké. Je zřejmé, že přírodní podmínky jsou zde pro tyto chráněné živočichy optimální a záleží pouze na činnosti a přístupu člověka, zda v naší přírodě naleznou prostor pro trvalý život,

Josefa Volfovákoordinátorka Rysích hlídek Hnutí DUHA
Alt

Kočka divoká patří mezi druhy, které byly ještě zhruba v polovině 18. století běžným obyvatelem našich lesů. Její vymizení způsobil výrazný úbytek přirozených pralesovitých porostů a systematické pronásledování člověkem. Lidé v kočce divoké viděli predátora myslivecky obhospodařované pernaté zvěře [3].

Záznamy mohou ilustrovat postupný návrat této šelmy do naší přírody, ale také vypovídají o rozvoji monitorovacích technik pro sledování skrytě žijících šelem a rozšiřování mapovaného území. Donedávna bylo jen velmi obtížné zjistit výskyt kočky divoké v naší přírodě, situace se ale změnila s rozvojem fotopastí. Díky těmto zařízením umístěným ve vhodných lokalitách je dnes možné prokázat přítomnost druhů, které doposavad unikali pozornosti zoologů,

řekla Elisa Belottizooložka Správy Národního parku Šumava

Monitoring kočky divoké je obtížný. Její teritorium je malé, má rozlohu sotva pár kilometrů čtverečních a komplikuje jej její skrytý způsob života a nízká početnost. Také je obtížné určit, zda je zaznamenané zvíře kočka domácí či její tajemný a vzácný příbuzný [4]. Bohužel se objevujíi případy “chybného odstřelu", kdy záměna kočky divoké za domácí kočku stojí vzácnou šelmu život.

Šumava je pro život koček divokých svým drsným horským klimatem nevhodná, ale její podhůří by jim už mělo co nabídnout. Nejnovější pozorování kočky divoké je další vlaštovkou, která živí naději na znovuosídlení jižních čech touto fascinující šelmou. Důkaz o trvalém výskytu, tedy o rozmnožování na našem území, totiž stále chybí,

dodává Jana Pospíškováodbornice na kočku divokou

Přirozeným prostředím kočky divoké jsou níže položené teplejší oblasti s listnatými a smíšenými lesy. Zde vyhledává především okraje lesů, malé mýtiny, v lese ukryté louky a nerušené lesní lemy s bohatou strukturou křovin. Kočka divoká loví hlavně hlodavce [5].

Kočka divoká je také ikonickým druhem kampaně Česká divočina Hnutí DUHA.  Ekologická organizace usiluje o rozšíření a ochranu přirozených lesů ponechaných samovolnému vývoji, které jsou pro vzácnou šelmu klíčovým územím. Jsou důležité i pro pro řadu druhů vázaných na odumírající dřevo a různé vývojové fáze lesa. Ochrana divoké přírody také znamená ochranu přírodních procesů, do kterých člověk nezasahuje. Jejich studium nám dává nahlédnout do tajů vývoje přírody, která reaguje na klimatické změny.


Poznámky:

[1] Záznam kočky divoké z fotopastí je dostupný zde: https://www.youtube.com/watch?v=fhYH_zKQaWg,
ke stažení zde: www.uschovna.cz/zasilka/LI9S2D8TRHZ9NMEC-C3W

[2] Více v práci Pospíšková J., Kutal M., Bojda M., Bufková-Daniszová K., Bufka L., 2014: Nové nálezy Felis silvestris v České republice (Carnivora – Felidae) časopis Lynx, č. 44 a zde: http://www.selmy.cz/kocka/rozsireni-kocky/.

[3] V Čechách se divoká šelma udržela nejdéle právě v jižní části republiky, v horách i v podhůří. Vymizela odtud až počátkem 19. století, o čemž svědčí především náhodně ulovení jedinci. Podle znalců jihočeské přírody se v této době pravděpodobně udržovaly v jižních Čechách sporé zbytky původní populace. Pro novodobý výskyt této šelmy v jihozápadních Čechách je stěžejní relativní blízkost silné německé populace, odkud mohou kočky přicházet i na naše území. V Německu je kočka divoká navíc cílovým druhem rozsáhlých ochranářských projektů.

[4] Vzhledově je kočka divoká obvykle o něco mohutnější, má tlustý ocas zakončený tupou špičkou a mírně se také liší barva a skvrnění na hřbetu. Jsou to ale znaky, které rozpozná jen cvičené oko. Více o rozpoznávání kočky divoké od kočky domácí zde: http://www.selmy.cz/kocka/vzhled/.

[5] Habitatový model Jany Pospíškové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ukazuje, že mezi vhodné lokality pro kočku divokou v Čechách patří například Doupovské hory, Křivoklátsko, ale také nižší polohy Šumavy a Pošumaví. Příhodné podmínky by u nás na základě modelů mohla kočka divoká nalézt až na čtvrtině území.

Komentáře

Přidejte komentář

Zaregistrujte se prostřednictvím...