20. 5. 2016 Oslavte v pralesích Žofín a Hojná voda nedělní Mezinárodní den biologické rozmanitosti | Česká divočina
Ke stažení: PDF icon tz-zofin.pdf

Představujeme tipy na výlety do naší divočiny

Víkendovým výletem do přírody mohou lidé oslavit svátek její pestrosti a bohatství. Mezinárodní den biologické rozmanitosti letos připadá právě na neděli 22. května. Vyhlásila jej OSN jako připomínku a výzvu k zachování rostlinných a živočišných druhů na Zemi {{1}}. Letošní rok je věnován trvalé udržitelnosti – vlivu zemědělství, lesnictví, turismu a dalších lidských činností na přírodní systémy.

K přírodně nejcennějším územím Jihočeského kraje i v celé ČR patří novohradský Žofínský prales a jeho menší bratr, prales Hojná voda. Staly se roku 1838 prvními chráněnými územími u nás a dodnes v nich přetrvává neporušená, divoká příroda {{2}}. Na nedělní výlet se mohou ohleduplní turisté vydat z Pohorské Vsi či Horní Stropnice. Žofínský prales ukrývá divoký porost horských smrků a buků s řadou dalších vtroušených druhů stromů. Na prameništích a podmáčených místech rostou vzácné kapradiny. Novohradské hory jsou také domovem rysa ostrovida.Pralesy nejsou volně přístupné, jejich taje a krásy si však mohou turisté dostatečně vychutnat ze stezky, která vede po jejich obvodu.

Více informací o obou pralesích a dalších osm tipů na výlety do divočiny po celé naší zemi najdete zde: http://www.hnutiduha.cz/publikace/tipy-na-vylet-do-divociny

Za ubýváním rostlinných a živočišných druhů u nás i na celé Zemi stojí především intenzivní zemědělství, kácení přírodních lesů, zástavba a betonování krajiny i tím mizení divočiny. Místy s nejintenzivnější zástavbou v ČR jsou dnes paradoxně obce v našem největším a nejcennějším národním parku na Šumavě. Nejen o jeho budoucnosti právě v této době rozhodují poslanci {{3}}. Přitom na Šumavě má svou poslední životaschopnou populaci pralesní pták tetřev hlušec, vyskytuje se zde také rys ostrovid nebo vlk.

Divočina však dnes zaujímá v České republice pouze 0,3 % celkové plochy státu, zatímco zastavěná plocha zabírá už 11 % a stále narůstá {{4}}. Hnutí DUHA proto navrhuje, aby se území pro divokou přírodu výhledově zdesetinásobilo. Místa, kde hrají přirození procesy hlavní roli, jsou klíčovou podmínkou pro život mnoha vzácných rostlin a živočichů, jako jsou vracející se rysi či vlci. Části krajiny ponechané samovolnému vývoji jsou ovšem také zdrojem hlubokých zážitků pro návštěvníky i peněz pro místní obyvatele {{5}}.

Místa s divokou přírodou nemusíme hledat v tropických pralesích či za polárním kruhem a dokonce ani ne v jádrových územích národních parků. Kousek divočiny se nachází v každém okrese. Najdeme ji všude tam, kde dlouhodobě ponecháme přírodě volný prostor ke svobodnému vývoji a kde je člověk jen vnímavým, tichým hostem.

Hnutí DUHA loni zahájilo unikátní projekt na podporu české divočiny. Díky podpoře grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů se už podařilo uspořádat řadu akcí pro zlepšení stavu přírody, průzkum veřejného mínění či plnit úkoly k získání většího prostoru pro naši divočinu. Projektu se účastní několik organizací včetně Masarykovy univerzity, brněnského centra ekologického vzdělávání Lipka či Norské společnosti pro ochranu přírody.
Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, řekla:
„Bohužel ubývá území, kde může divočina existovat vedle člověka a kde mohou nerušeně žít vzácné rostliny a živočichové. Proto nám Mezinárodní den biologické rozmanitosti připomíná, abychom na ně nezapomínali a nechali prostor jejich přirozenému vývoji v divoké přírodě. Do divočiny patří například vzácní rysi, vlci či orli, tedy zvířata, jež si opět našla domov v naší krajině. Stále jsou u nás místa ponechaná jen sama sobě a obdivu ohleduplných návštěvníků. Řadí se k nim tisíciletá rašeliniště, pralesy v národních parcích či volně tekoucí řeky, které si volně vybírají svou cestu. Všechna si zaslouží náš obdiv a ochranu.”

Kontakty:
Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina, 608 283 53O, eliska.voznikova@hnutiduha.cz
Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:
{{1}} Mezinárodní den biodiverzity byl vyhlášen v roce 2000 Valným shromážděním OSN s cílem nejen upozornit, ale také zpomalit tempo úbytku rostlinných a živočišných druhů na Zemi, a to na počest podepsání Mezinárodní úmluvy o biologické rozmanitosti 22. května 1992 v Nairobi. Česká republika Úmluvu schválila 4. června 1993 a ta u nás vstoupila v platnost 3. března 1994. Úmluva usiluje o ochranu druhové rozmanitosti na všech jejích úrovních (genetické, druhové, ekosystémové i kulturní), o udržitelné a rozumné využívání jejích složek a o spravedlivé rozdělování zisků z využívání genetických zdrojů.
{{2}} Mezi nejcennější skvosty naší přírody patří jádrová území národních parků – například Šumavy nebo Českého Švýcarska – nebo malé pralesy, jako je Boubínský a Žofínský na jihu Čech či Mionší v Beskydech. V ČR je 2 653 tisíc hektarů lesa, 2 200 přírodních rezervací a 4 893 druhů rostlin.
{{3}} http://www.hnutiduha.cz/aktualne/poslanci-navrhuji-zmeny-v-novele-zakona-o-narodnich-parcich
{{4}} Denně ztrácíme nerozumnou výstavbou 24 hektarů půdy. Mění se na nové silnice, nekonečné sklady a unifikované satelitní čtvrti. Zákonná ochrana půdy se stále oslabuje.
{{5}} Divoká příroda má nejen ekologickou hodnotu, je také je silným zážitkem pro návštěvníky a má blahodárné účinky na psychickou pohodu a duševní zdraví. Podstatný je i její ekonomický význam. Je magnetem pro turisty a přináší tak peníze místním lidem. Například na Šumavě je díky divoké přírodě nižší nezaměstnanost než je český průměr, obce jsou podstatně bohatší a nevylidňují se tak jako jinde na venkově.


Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů, Nadací EuroNatur a Ministerstvem vnitra ČR.

 

EEA-grants

 
 

Komentáře

Přidejte komentář

Zaregistrujte se prostřednictvím...