Smrkový les | Česká divočina

Spruce forests

  • Alt
Přirozené smrkové lesy neboli smrčiny jsou jehličnaté lesy, ve kterých je dominantní smrk ztepilý. Jeho společníky jsou v menší míře listnaté stromy javor klen a jeřáb ptačí, který poznáte v létě podle drobných kulatých červených plodů. Bylinné patro je dosti zastíněno, proto se ve smrkovém lese setkáte především s vyvinutým mechovým patrem. Mechy pokrývají až 90 % půdy.

Přirozené smrčiny ohrožují především imise a mimořádně rozsáhlé větrné polomy, které narušují celistvost porostů. Následně bývají narušeny nevhodnými asanačními zásahy při kůrovcových kalamitách. Pro obnovu smrčin a organismy, které v nich žijí (např. houby, hmyz a ptáky), jsou důležité různé formy mrtvého dřeva, které bývá asanačními zásahy většinou úplně odstraněno. Lesy jsou poté náchylnější k poškození větrem, námrazou, hnilobou či hmyzem.  Tlející dřevo je důležitým zdrojem živin pro nově vznikající les i organismy. Základem přirozené obnovy je udržování různověkých porostů nebo míšení s listnatými stromy.
 

Není smrčina jako smrčina

Smrčiny dělíme na dva několik základních typů podle nadmořské výšky a zamokření půdy. Na svazích a hřebenech hor v nadmořské výšce nad 1000 m rostou horské třtinové smrčiny, které jsou na vlhčích a hlubších kamenitých půdách nahrazeny horskými papratkovými smrčinami. Na rašelinných půdách po obvodu horských vrchovišť rostou rašelinné smrčiny a do nižších poloh na zamokřených půdách sestupují podmáčené smrčiny.

Že máte pocit, jako byste měli hlavu plnou pilin, protože vám ta slova nic neříkají? Nebojte, pokud by vás zajímalo, co se pod nimi skrývá, stačí názvy rozkliknout a můžete číst dál.

Kde je najdeme?

Horské smrčiny najdete na Šumavě, kde pokrývají například Modravské slatě nebo tvoří Trojmezenský prales, v Krušných horách, Jizerských horách, Krkonoších, Orlických horách, na Králickém Sněžníku, v Rychlebských horách, v Hrubém Jeseníku a v Moravskoslezských Beskydech. Vzácně i v Brdách a Adršpašsko-teplických skálách. V minulosti se na některých místech kácelo, nicméně často tu lze najít 200 a místy dokonce 400 let staré stromy.

Na Šumavě najdete na mokřinách zase velmi cenné podmáčené nebo rašelinné smrčiny. Dalšími místy jsou Ašský výběžek, Krušné hory, Slavkovský a Český les, Brdy, Novohradské hory, Českomoravská vrchovina, Svitavsko, Lužické a Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Králický Sněžník, Hrubý a Nízký Jeseník a Moravskoslezské Beskydy. Vzácně se tyto smrčiny vyskytují i v inverzních polohách na okrajích vrchovišť na Dokesku a Třeboňsku a izolovaně i v dalších oblastech.