Vrchoviště s klečí (Pinus mugo) | Česká divočina

Zpráva o stavu

Komponentu typu civicrm_contact nelze zobrazit

Raised bogs with Pinus mugo

Nadřízený biotop: Vrchoviště

Vrchoviště s klečí je součástí horkých vrchovišť zarostlých souvisleji (až 90 % plochy) borovicí klečí, vzácněji i borovicí blatkou. Vývoj vrchoviště trvá i několik tisíc let.

Vrchoviště s klečí navazují na otevřená vrchoviště nebo tvoří přechodnou zónu mezi otevřenými vrchovišti a okolními lesními porosty. Hladina vody leží zpravidla níž než u otevřených vrchovišť. K rozvoji klečového porostu často dochází už při mírném odvodnění.

Co tu roste?

Kvůli velké kyselosti půdy zde přežije jen málo druhů rostlin, které se dokážou vyrovnat se nedostatkem živin. Ty putují do vrchoviště srážkovou vodou a vzduchem. Roste zde především borovice kleč, která dorůstá výšky až 2 metry. V podrostu se daří keříčkům a dřevnatějším bylinám, jako jsou šicha černá, klikva bahenní, jejíž plody podobné brusinkám se dají sušit nebo z nich dělat vynikající marmeládu, ostružník moruška, brusnice borůvka a další.  V mechovém patře se roste rašeliník. Značné zásoby vody, kterou uchovávají rašeliníky v odumřelých buňkách, má zásadní vliv na zvýšenou akumulaci tepla a následnou tepelně-klimatickou setrvačnost vrchoviště ve vztahu mezi ročními obdobími i mezi dnem a nocí navzájem. V sušších místech roste rokytník skvělý, travník Schreberův nebo lišejníky, například pukléřka islandská.

Připojte se k výzvě za více divoké přírody! společně přesvĚdčíme politiky, aby jÍ dali šanci i mimo národní parky. Nejlépe na 3 % území české republiky.

Proč? Divočina umožňuje svobodný život vzácným zvířatům a rostlinám, tvoří nenahraditelné přírodní dědictví, ochraňuje nás před suchem a povodněmi, podporuje cestovní ruch i regionální rozvoj, nabízí možnosti pro vzdělávání a výzkum a vzbuzuje odpovědnost za sebe, naše děti a vnoučata. A zachovává pestrou, reprezentativní mozaiku lesů typických pro naši krajinu.
Co je ohrožuje?

Vrchoviště s klečí ohrožuje jako ostatní rašeliniště především změny vodního režimu, odvodňování a těžba rašeliny. Ochrana tohoto biotopu spočívá zejména v udržení stávajícího vodního režimu.

Kde je najdeme?

Šumava, Novohradské hory, Slavkovský les, Krušné hory, Jizerské hory a vyšší polohy Krkonoš.