Vrchovištní šlenky | Česká divočina

Bog hollows

Nadřízený biotop: Vrchoviště

Šlenky jsou vrchovištní prohlubně a jezírka, které často zarůstají mechorosty, především rašeliníkem. Mají různý tvar a velikost, od přibližně kruhových až oválných jezírek po šlenky výrazně protáhlé. Rozloha šlenků může být až několik set čtverečních metrů. V extrémně suchých letech mohou šlenky koncem léta vyschnout, ale po opětovném zavodnění mechorosty rychle regenerují.

Šlenky se často vyskytují v komplexech otevřených vrchovišť. Zde se střídají se suššími vyvýšeninami.

Co tu roste?

Kvůli velké kyselosti půdy zde přežije jen málo druhů rostlin, které se dokážou vyrovnat se nedostatkem živin. Ty putují do vrchoviště srážkovou vodou a vzduchem. Na okrajích šlenků rostou rašelinné koberce. Značné zásoby vody, kterou uchovávají rašeliníky v odumřelých buňkách, má zásadní vliv na zvýšenou akumulaci tepla a následnou tepelně-klimatickou setrvačnost vrchoviště ve vztahu mezi ročními obdobími i mezi dnem a nocí navzájem.  Na mělkých horských vrchovištích rostou na dně jezírka ostřice zobánkatá nebo suchopýr úzkolistý, na hlubokých vrchovištích zase roste ostřice bažinná nebo blatnice bahenní. V bylinném patře najdeme kromě ostřic i masožravou rosnatku okrouhlolistou.

Připojte se k výzvě za více divoké přírody! společně přesvĚdčíme politiky, aby jÍ dali šanci i mimo národní parky. Nejlépe na 3 % území české republiky.

Proč? Divočina umožňuje svobodný život vzácným zvířatům a rostlinám, tvoří nenahraditelné přírodní dědictví, ochraňuje nás před suchem a povodněmi, podporuje cestovní ruch i regionální rozvoj, nabízí možnosti pro vzdělávání a výzkum a vzbuzuje odpovědnost za sebe, naše děti a vnoučata. A zachovává pestrou, reprezentativní mozaiku lesů typických pro naši krajinu.
Co je ohrožuje?
Společenstva vrchovištních šlenků mohou být ohrožena přísunem cizorodých minerálů při leteckém vápnění, kalištěním vysoké a černé zvěře nebo poklesem hladiny vody. Při dlouhodobějším vyschnutí šlenky zanikají.

Kde je najdeme?

Vrchovištní šlenky se vyskytují převážně ve vysokých hercynských pohořích, jako je Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Králický Sněžník a Hrubý Jeseník. Vzácně se nachází i ve středních nadmořských výškách, a to ve Slavkovském lese, Dokeské pánvi a na Drahanské vrchovině.