NP Šumava: Pramen Vltavy | Česká divočina
3 hodiny
Náročnost: Lehká

V národním parku Šumava pramení naše nejdelší řeka Vltava. Rodí se částečně z několika menších pramínků na jihovýchodním svahu Černé hory a z části vzniká odvodněním protáhlého rašeliniště, přírodní památky Pramen Vltavy, na západních úbočích hor Stráž, Holý vrch a Holubí skála. Můžete však navštívit symbolickou studánku, která zde vznikla v roce 1922. Pramínek, který z ní vyvěrá, je poměrně nenápadný jako první tóny stejnojmenné Smetanovy symfonie. Člověk stojí v údivu, jak se tento průzračný a chladivý pramínek může stát po dlouhém putování mohutnou řekou klikatící se Prahou. Stejně dramatické jako tento kontrast, je historie tohoto místa nebo pozvolná proměna lesa podél stezky, která nás dovede až na „hřbitov stromů“ v okolí pramene.

Ještě v roce 1856 pokrýval téměř celou Černou horu nenarušený prales. Majitel zdíkovského panství se jej rozhodl alespoň z části chránit a přikázal ponechat 111 jiter (tj. 64 hektarů) pro věčné časy bez jakýchkoliv těžebních zásahů.
Z toho se ovšem do dnešní doby zachovalo pouhých 2,5 hektaru kolem samotných pramenů Vltavy. Zbytek původního pralesa padl za oběť kácení zejména polomů a kůrovcem napadených stromů, nejvíce při větrné a následné kůrovcové kalamitě v letech 1868 až 1880.

Na dně údolí u pramenů Vltavy se rozkládá mozaika rašelinišť, podmáčených a rašelinných smrčin. Nad údolím stojí 300 až 400 let staří velikáni, přesto jde o věkově značně rozrůzněný porost, ve kterém najdeme i mladé stromky. Unikátní staleté horské smrčiny postupně odumírají. Příčinou je vysoký věk prastarých stromů, jejichž život je u konce. Staré stromy jsou napadeny kůrovcem, a postupně umírají. Poté, co jim opadá jehličí, pouští více světla k zemi, což umožňuje růst mladých stromků. Rychlost, s jakou umírají, ale ovlivnila neuvážená těžba kůrovcem napadených stromů, která se přiblížila až k samotné hranici nejpřísněji chráněné první zóny národního parku. Holiny otevřely cestu orkánu Kyrill a následné polomy vytvořily pro tohoto brouka živnou půdu. Staré smrky mu nedokážou odolávat a umírají nikoliv postupně, ale najednou. Mezi suchými stromy najdeme živé smrky, které se dokázaly kůrovci ubránit. Z jejich semen vyrůstají mladé smrčky a vytváří nový, odolnější les. Stojící souše vytváří polostín a chrání malé semenáčky před slunečním žárem. Po pádu na zem začnou tlít. Jejich rozkládající se tělo poskytuje mladým stromkům potřebné živiny. Takto se horské lesy na Šumavě obnovovaly po tisíciletí, dávno před příchodem lidí.

Přírodní rezervace Pramen Vltavy je protáhlé vrchoviště s bohatým porostem kleče borovice bahenní a dalších typických rašelinných rostlin. Najdeme tu například dřípatku horskou, kriticky ohroženou orchidej bradáčka srdčitého nebo další z druhů orchidejí prstnatce májového.

V oblasti žije řada ohrožených druhů živočichů, například rys ostrovid, rejsek horský, tetřev hlušec, puštík bělavý, sýc rousný či datlík tříprstý. Mnoho živočichů je na proměnách lesa, způsobených například kůrovcem, životně závislých. Například kulíšek nejmenší potřebuje dutiny starých či odumřelých stromů. V posledních letech se v oblasti objevila i naše nejsilnější šelma: vlk. Přímo na rašeliniště je vázaný vzácný střevlík Menetriésův nebo motýli žluťásek borůvkový či perleťovec mokřadní.

Ideálním výchozím místem k pramenu Vltavy je obec Kvilda. Stačí jít po modré turistické značce a po šesti kilometrech jste na místě. Tato trasa vede po asfaltové cestě s malým převýšením. Díky tomu je vhodná nejen pro pěší a cyklisty, ale také pro vozíčkáře a kočárky. Anebo můžete jít z Březníku po červené turistické značce. Velice hezký okruh si vyšlápnete, když půjdete z Kvildy přes Pramen Vltavy na Ptačí nádrž po červené a odtud po žluté na Filipovu huť a zpátky do Kvildy. Tato cesta má cca 23 km. V době letní sezóny je možno využít zelené autobusy do Bučiny a odtud po červené přes Pramen a dále po modré na Kvildu. Pramen Vltavy je také jednou ze zastávek v rámci některých poznávacích exkurzí Hnutí DUHA do národních parků Šumava a Bavorský les. Přihlaste se na některou z nich.
 

Komentáře

Přidejte komentář

Přejete si dostávat nové výlety na email?
*Vyplňte prosím pole s hvězdičkou