Ponořte se do nitra pralesů na Pohansku | Česká divočina
4 hodiny
Náročnost: Lehká

Pojďte s námi nahlédnout do nejzachovalejších lužních pralesů na Pohansku. Do území staletých dubů, tlejících kmenů, vyvrácených stromů, mrtvých ramen a tůní. Národní přírodní rezervace Ranšpurk neboli Lanžhotský pralesa a NPR Cahnov-Soutok jsou od konce 19. století ponechány samovolnému vývoji a my se tak můžeme těšit ze vzácného pralesovitého ostrůvku české divočiny.

Prales je zázrak, který se děje bez našeho přičinění. Žije sám sebou a díky tomu je neskonale zajímavější, složitější a zdravější než všechny lesy v okolí. Je divoký a nespoutaný.
Samotné rezervace NPR Ranšpurk a NPR Cahnov-Soutok jsou nepřístupné a oplocené kvůli jelenům, srnám a jiné spárkaté zvěři, která si ráda smlsne na mladých stromcích. Právě díky této ochraně se nám lesy zachovaly a svůj domov zde našla spousta chráněných druhů živočichů i rostlin. Avšak nebojte, pohodlně se k nim dostanete po neznačené stezce, která vás podél nich provede.
Přímo u říčních koryt rostou olše, vrby či topoly – typické stromy tzv. měkkého luhu, které snášejí časté a dlouhodobé zatopení. Na plochách od řek vzdálenějších či vyvýšených, které jsou zaplavovány jen občas a ne tak dlouho, najdeme duby, jasany a habry, podle svého dřeva označované jako tvrdý luh. V NPR Cahnov-Soutok je záplavová louka, o kterou však člověk pečuje kosením, se vzácnou mokřadní vegetací. Na několika místech rezervace se objevují 1–3 metry vysoké ostrůvky navátého písku, tzv. hrúdy.
V podrostu stromů rozkvétají koberce sasanek, orsejů či sněženek, vzácněji i bledule letní, několik dluhů řeřišnic včetně kriticky ohrožené řeřišnice malokvěté, která okupuje světlejší, ne tolik zastíněná místa. Roste zde i vzácná kopřiva lužní. Významné jsou také houby, především dřevokazné, které napomáhají rozkladu tlejících stromů.
Mezi vzácnými či neobvyklými živočichy lanžhotského pralesa najdeme taková zvířata, která jsou vázána na lužní podmínky, tůně a pomalu tekoucí vodu; a na ta, která potřebují ke svému životu či vývoji staré stromy.  Na okrajích tůní se vyskytuje vzácný střevlík mřížkovaný a daří se zde několika druhům obojživelníků, mezi nimi například čolku dunajskému. Jako loviště využívá tůně ledňáček říční. Typickými živočichy jsou brouci, často vázaní na stromy velmi staré, osluněné nebo odumírající – tedy takové, pro které není v běžném hospodářském lese místo. Například na starých dubech žije tesařík obrovský, roháči, kovaříci nebo krasec.  Staré stromy vyhledávají i mnozí ptáci, kteří si v jejich dutinách staví hnízda. Například divoký holub doupňák, datel černý, žluna šedá či strakapoud prostřední. Vysoké koruny vábí k zahnízdění i dravce, jako jsou orel mořský a jestřáb lesní. V obou rezervacích najdeme velké kolonie mravence lužního. Jedná se o nejsilnější populaci na světě! Svá hnízda staví také v dutinách starých, ale ještě živých dubů.
NPR Ranšpurk se nachází v nejjižnějším cípu Moravy, v Lanžhotském výběžku, který do tvaru písmena V utváří řeky Morava a Dyje. Rezervace se nachází asi 6 km jižně od města Lanžhot a můžete k ní dojít po neznačené zpevněné stezce pěšky i na kole. Po stejné stezce dojdete za další 3 kilometry k NPR Cahnov-Soutok.
 

Komentáře

Přidejte komentář

Přejete si dostávat nové výlety na email?
*Vyplňte prosím pole s hvězdičkou
Tlející dřevo, poklad divočiny
Ve starých, odumírajících a trouchnivějících kmenech dubů a jedlí můžeme najít nejvzácnější brouky oblasti.
Přirozeně se obnovující les
Divočina je mimo jiné místem, kde se stromy samy vysemení, vyrostou, zestárnou a nakonec padnou a rozloží se, aby daly život další generaci.