Tetřev hlušec | Česká divočina
Tetrao urogallus

Zatímco v 18. století patřili tetřevi hlušci mezi běžnou lovnou zvěř a oblíbenou velikonoční pochoutku, dnes můžeme považovat za štěstí již jen samotné setkání s tímto majestátním ptákem. A přitom je tetřev hlušec důkazem čisté a živoucí přírody, na kterou můžeme být hrdí.

Jak tetřev vypadá?

  • Věděli jste, že má tetřev hlušec opeřené nosní dírky? Nejen ty, celé jeho tělo včetně nohou chrání husté peří, má silné, rohovité drápy a zobák s ostrými hranami. Vždyť jeho přirozeným domovem je severská tajga, kde čelí mrazu, sněhu a přes zimu nedostatku výživné potravy.
  • Samec tetřeva nám může svojí velikosti (74–90 cm) připomínat krocana. Je černohnědý s různě velkými bílými skvrnami po celém těle, které tvoří na dlouhém a zaobleném ocase nepravidelný bílý pruh. Jeho hrudník je kovově modrozelený a nad očima má červené půlměsíčky, tzv. poušky.
  • I přes svoji mohutnost jsou samci nenápadní, pohybují se po zemi, ale hřadují a hledají potravu i na větvích.
  • Samice je o třetinu menší (54–63 cm) a mnohem méně výrazná, její zbarvení je kaštanově hnědé s černohnědým příčným proužkováním a rezavou skvrnou na hrudi.

Co u nás chybí tetřevu hlušci a po čem prahne

  • V monokulturních (většinou smrkových) lesích chybí mimo jiné bylinný podrost a rostlinná patra. Neposkytnou tetřevům ani potravu, ani silné větve, na kterých by 48kiloví samci mohli nocovat a tokat.
  • Není to jen nedostatečný prostor, co zabraňuje rozšíření tetřeva hlušce. Samice a samci žijí kromě období tokání odděleně a s hustou sítí silnic přibývá i menších izolovaných skupin, které se k sobě nemohou dostat. Kvůli hlukovému znečištění navíc nezaslechne samička samcovo tokání. A tak jsou v tu chvíli hluší oba (s kapkou ironie).
  • Každý z nás může tetřeva hlušce chránit. Už jen tím, že budeme respektovat klidové zóny v tokaništích během zimování, doby páření a sezení na vejcích, což je od března do konce května. A samozřejmě, podporou divočiny!

Tetřev, symbol divočiny

Tetřevi milují divočinu. Rozlehlé smrkové či smíšené lesy, kde ve vývratech a padlých kmenech hledají úkryt, místo ke hnízdění nebo popeliště. Zatímco dospělí jedinci jsou převážně býložravci, samice nachází v zetlelých kmenech syté mravenčí larvy, kukly nebo housenky pro svá kuřátka. Tam, kde žijí tetřevi, se daří i ostatním živočichům, rostlinám a organismům od vzácných hub, přes bezobratlé až po další ptáky, mezi které patří symbol Šumavy, datlík tříprstý.

Komentáře

Přidejte komentář

Zaregistrujte se prostřednictvím...