Sýc rousný | Česká divočina
Aegolius funereus

Sýc rousný měří na délku 22–27 cm a rozpětí jeho křídel dosahuje 50–62 cm. Samičky jsou mnohem těžší než samci, můžou vážit až 210 g, zatímco samci maximálně 110 g. Je to fešák. Má velkou hlavu, výrazné žluté duhovky, žlutý zobák a na nohou bílé peří. Svrchu je hnědý s bílými skvrnkami a světlým pruhem u kořene křídla, závoj má světlý, černě ohraničený. Mladí ptáci jsou převážně čokoládově hnědí. Jako silně ohrožený je sýc rousný zvláště chráněným druhem

V toku vydává samec řadu monotónně znějících slabik stejné hlasitosti. Rodičovský pár hnízdí od března do května. Samička snáší 4–7 čistě bílých vajíček, na kterých sedí 27 dní. Samec o ni mezitím pečuje, potravu přináší jí a později i mláďatům. Na lov se vydává za šera. Svoji kořist překvapuje rychlým pádem, někdy loví i za letu. Rád si smlsne především na drobných hlodavcích, zvláště hraboších, na menších ptácích a příležitostně i na hmyzu. Ptáčata se vydávají do světa zhruba 35 dnů po vyklubání. Jejím hlavním nepřítelem je kuna skalní, která vniká do dutiny a samici i s mláďaty zabije.

Mimochodem, víte, komu nebo čemu se říkáhaluzníci“? Jsou to mláďata dravých ptáků, která už sice opouštějí hnízdo, ale ještě nelétají, a neumějí si tudíž ani obstarat potravu. Sedí pak na větvích a upozorňují na sebe rodiče chraptivě zvonivým voláním. Mívají také poněkud „vykulený kukuč“ a jejich šat (neboli opeření) ještě dospělé ptáky úplně nepřipomíná.

V České republice najdeme sýce rousného zejména v horských oblastech na Šumavě a v Novohradských horách, hnízdí však i v nižších polohách.

Foto © Ondřej Prosický

Komentáře

Přidejte komentář