Medvěd hnědý | Česká divočina
Ursus arctos

Medvěd hnědý je největší evropská šelma. Na většině našeho území byl vyhuben v průběhu 17. a 18. století. Na hranicích se Slovenskem žijí početné populace všech velkých šelem včetně medvěda hnědého, který je velmi citlivý na kvalitu lesa a jeho rozlohu. Od 70. let. 20. století se k nám medvědi začali vracet, a to zejména do Beskyd. Vhodné lokality výskytu medvěda jsou i v Jeseníkách a na Šumavě. Pytláctví, intenzivní lesní hospodaření a fragmentace krajiny však brání trvalejšímu osídlení našich hor.

Medvěd hnědý

  • Tato mohutná šelma se silnými končetinami má velké, až 15 cm dloué drápy, dlouhou srst a velkou kulatou hlavou. Samci dosahují průměrné hmotnosti 170–190 kg, samice 140–160 kg. I přes takovou velikost není medvěd výhradně masožravou šelmou.
  • Může se dožít vysokého věku 20–25 let.
  • Je známý samotář, zimní spáč a z větší části vegetarián. 60–80 % jeho stravy tvoří rostlinná složka – od trávy přes pupeny po různé lesní plody. Větší část živočišné složky tvoří různé larvy brouků, kukly mravenců a jiný hmyz. Aktivně svou kořist neloví, ale s oblibou se živí zdechlinami. A pochopitelně – miluje med.
  • Samice se samcem se páří od konce května do července. Samice porodí obvykle 2–3 mláďata.
  • Během zimního spánku medvědi nevylučují trus ani moč, nýbrž dochází k jakési recyklaci produktů metabolismu. Zimní brloh, ve kterém medvědi tráví zimní spánek, může být malá jeskyňka, metr hluboká díra ve svahu, kterou si medvěd vyhrabal, nebo jen nakupená hromada chrastí. Vnitřek brlohu si medvědi vystýlají mechem nebo větvičkami.

Medvěd hnědý v kultuře (zdroj)

  • Pro svou sílu, velikost a schopnost „zázračně obživnout“ ze zimního spánku byl medvěd hnědý uctíván přírodními národy téměř v celé Eurasii a Severní Americe. Nálezy ozdobených medvědích lebek, pohřbených společně s lidskými ostatky, pocházejí již z období paleolitu před více než 30 000 lety.
  • Sibiřští Mansové mu říkají torel („vznešený“), Eveni akbaka („stařec“), Oročové amaha („strýček“) a Jakuti ehe („dědeček“), také na Zakarpatské Ukrajině či v Bělorusku mu vesničané dříve lichotivě říkali ďadko.
  • Známý je příběh o lovkyni Kallistó, která byla následkem kletby proměněna v medvědici a posléze se stala souhvězdím Velké medvědice.
  • Římané medvědy zneužívali k hrám v cirku, kde je nutili zápasit s gladiátory nebo jinými zvířaty, případně jim předhazovali odsouzené zločince. Přiváželi je ve velkém ze Sýrie a z Germánie, např. císař Gordianus III. dal vypustit do arény 300 medvědů, kteří se pro pobavení diváků navzájem rozsápali.

Ochraňujme medvěda hnědého

  • Medvěd hnědý je v legislativě ČR zařazen mezi zvláště chráněné, kriticky ohrožené druhy. Je zakázáno usmrcovat jedince a zasahovat do jejich biotopů. Přesto, z hlediska reálného dopadu, stát zabezpečuje těmto šelmám jen mizivou ochranu.
  • Medvědi jsou ze všech evropských velkých šelem nejvíce ohroženi ničením biotopů – přirozených lesů. Většina posledních pralesů byla v Beskydech vykácena ve 40. letech 20. století.
  • V Evropě je velikost domovských okrsků medvěda hnědého odhadována na stovek až tisíců kilometrů čtverečních. Medvědi nejsou přísně teritoriální zvířata, jejich domovské okrsky se často značně překrývají.
  • Právě v divočině medvědi nacházejí vhodné úkryty a dostatek potravy, když rozhrabávají ztrouchnivělé pařezy a na světlinkách se živí lesními plody.

Komentáře

Přidejte komentář

Zaregistrujte se prostřednictvím...