Vydra říční | Česká divočina
Lutra lutra
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt

Vydra říční u nás byla hojná do počátku 20. století. Narůstající pronásledování pro kožešinu i kvůli škodám na rybách a regulace a znečištění řek způsobily její vyhynutí. Až během posledních dvou desetiletí její početní stavy opět vzrůstají a postupně se navrací do míst, odkud vymizela. Vydra je důkazem čisté říční vody a lovem starých a nemocných jedinců eliminuje šíření různých nemocí.

Vydra říční

  • Měří 57–80 cm, délka ocasu je až poloviční jejímu tělu, 27–55 cm. Může se dožít až 18 let.
  • Je dokonale přizpůsobena životu ve vodě. Při pohybu jí pomáhá hladká srst (o kterou vydra náležitě pečuje), blány mezi prsty a široký ocas, který slouží jako velmi dobré kormidlo. Ušní boltce se ukrývají v srsti, nosní a ušní otvory pod vodou uzavírá zvláštní záhyb kůže. Dlouhé hmatové chlupy na čenichu umožňují orientaci v kalné vodě či při prolézání nor.
  • Je skvělý plavec a potápěč. Ve vodě může vydržet i déle jak 5 min a uplave až 400 m.
  • Řadíme ji mezi téměř ohrožené druhy, populace je hodnocena jako ubývající. Ohrožuje ji především člověk. A to ilegálním pytláctvím nejspíš ze strany rybářů, nehodám na vozovkách a znečišťováním řek.
  • Živí se přitom především vodními živočichy. Rybami, občas i měkkýši, obojživelníky, drobnými savci nebo mladými vodními ptáky.

Vydří rodinka

  • Tato šelma je samotářská, ale velmi pohyblivá a hravá. Žije na území mnohdy větším jak 30 km, které si značkují trusem. Velmi si oblíbila klouzání po kluzkém břehu, či sněhu nebo ledu.
  • Uvnitř území jednoho samce žijí zpravidla dvě samice. Samec je střídavě navštěvuje v době, kdy jsou připravené k páření.
  • Páření probíhá ve vodě. Od února do června, i když samozřejmě ne nonstop. Samice je březí cca 63 dní, poté porod 1 až 4 mláďata. S matkou zůstávají jeden rok.
  • Vchod do její nory bývá často pod vodní hladinou, taková malá vydří Atlantida. Vyhrabává si ji v hlinitých březích nebo pod kořeny stromů.
  • Migrující jedince můžete spatřit kdekoliv na vhodných tocích. Vydří rodinky žijí v pásmu hor a pahorkatin od Českého lesa přes Plzeňsko, Šumavu a jihočeské pánve na Českomoravskou vrchovinu. Místy žijí na Ohři, v severozápadních Čechách, na Podorlicku, na Dyji a v moravských Karpatech

Komentáře

Přidejte komentář

Zaregistrujte se prostřednictvím...