Dnes je Evropský den národních parků | Česká divočina
Načítání...
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt

Nový zákon pro naše národní parky bude platit 1. června

Dnešní den slaví Evropa jako den národních parků. Prvních devět národních parků na starém kontinentu vzniklo totiž ve Švédsku schválením zákona o ochraně přírody právě 24. května 1909. Dnes je v Evropě již přes 380 národních parků a stále jsou vyhlašovány další [1]. 

Hlavním důvodem pro vznik národních parků je ochrana velkých cenných přírodních území a jejich vývoj  bez hospodářských zásahů. Právě divoká příroda bez lidských činností, jako je například kácení nebo výstavba, je totiž v dnešní civilizované evropské krajině stále větší raritou. 

Podle definice Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) jsou národní parky (kategorie II chráněných území) definovány jako “rozsáhlá  přírodní nebo přírodě blízká území, určená k ochraně velkoplošně probíhajících  ekologických  procesů  spolu  s množstvím druhů  a  ekosystémů  pro  dané  území charakteristických, která  zároveň  dávají  možnost  pro  dosažení duchovních, vědeckých, výchovných,  rekreačních  a  návštěvních  cílů,  environmentálně a kulturně slučitelných s cíli ochrany území” [2]. 

Nedávno schválená novela zákona o ochraně přírody s novými pravidly péče o naše národní parky tuto definici respektuje. Novela začne platit už za týden, prvního června. Jako cíl národních parků určuje m.j.: “zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice na převažující ploše území ”. V řadě evropských národních parků je ovšem přírodě ponechána už nyní víc než polovina rozlohy. Například v národním parku Donau-Auen tvoří jádrová zóna 69%, v NP Hohe Tauern dosahuje 65%, v NP Kalkalpen 89%, NP Berchtesgaden 67%, v NP Müritz 61% atd. Mezinárodní unie pro ochranu přírody v zásadách péče o chráněná území stanovuje, že jejich „primární cíl by se měl vztahovat nejméně na tři čtvrtiny chráněného území“ [3]. 

K záchraně našich národních parků před zničením přispělo 55 000 lidí a 400 dárců. Přidej te se k nim

*Vyplňte prosím pole s hvězdičkou


“Národní parky v Evropě I na celém světě chrání na velkých územích tu nejcennější přírodu, kterou na Zemi najdeme. Jejich posláním je svobodný vývoj přírody téměř bez zásahů člověka. Zatímco v zemědělsky a lesnicky obhospodařované krajině příroda vlivem člověka často strádá, alespoň v národních parcích se daří tomu zabránit.

Díky málo narušené krajině národních parků jsou tato území také vděčným cílem velkého množství návštěvníků. Přijíždějí do nich za krásou, která odjinud již mnohdy zmizela, za poznáním světa rostlin a zvířat a jejich přirozeného prostředí i za odpočinkem od ruchu civilizace. Díky tomu se mnohé národní parky po světě stávají národními symboly a vysoce ceněnou kulturní hodnotou.

Mělo by být naším právem i povinností i toto cenné kulturní dědictví chránit pro nás i budoucí generace. Existují u nás další místa, která by si díky své hodnotě status národního parku také zasloužila. Veřejnost i politici by jim měli věnovat velkou pozornost a zasadit se o jejich vyhlášení.”
 

Martin Voráč, expert na ochranu přírody Hnutí DUHA

Nejstarším národním parkem v ČR je Krkonošský národní park (KRNAP), vyhlášený v roce 1963. K němu přibyly v roce 1991 národní parky Šumava a Podyjí. Rodinu našich NP obohatil v roce 2000 NP České Švýcarsko a měl by ji doplnit nový NP Křivoklátsko.

NP Šumava chrání horské smrčiny a pralesní porosty, světově unikátní rašeliniště, ledovcová jezera, divoké řeky. NP Podyjí chrání kaňon Dyje - říční fenomén s četnými meandry, hluboce zaříznutými údolími bočních přítoků, skalními tvary, kamennými moři a skalními stěnami. NP České Švýcarsko chrání pískovcové území, které nemá v Evropě obdoby. NP Krkonoše představuje ostrov tundry uprostřed Evropy s navazujícími lesy a dalšími horskými ekosystémy. 

Všechny naše národní parky jsou místy, kde žijí vzácná divoká zvířata a rostliny, které v hospodařské krajině nepřežijí. V NP Šumava najdeme jedinou životaschopnou populaci tetřeva hlušce, v Krkonoších přežívají některé druhy rostlin poslední doby ledové – například lomikámen sněžný nebo všivec krkonošský. České Švýcarsko chrání největší populaci sokola stěhovavého ve střední Evropě a dopomáhá návratu lososů do tamních řek. Podyjí se může pochlubit vůbec nejpestřejší paletou druhů, zejména hmyzu včetně motýlů, jako je pestrokřídlec podražcový, brouk nosorožík kapucínek irostlin, mezi které patří 18 druhů orchidejí.

Národní parky v Evropě i u nás jsou velmi oblíbeným cílem turistů a výrazně tak přispívají místní ekonomice [4]. Naše čtyři národní parky navštíví ročně devět milionů lidí a utratí v nich odhadem minimálně pět miliard korun [5].  Pět z deseti obcí, které měly v roce 2013 nejvyšší úhrnné příjmy v ČR v přepočtu na obyvatele, leží na území národních parků nebo na jejich okraji [6].


Přidejte komentář

Zaregistrujte se prostřednictvím...