NP České Švýcarsko: Kus české divočiny plný překvapení | Česká divočina
Načítání...
5 hodin
Náročnost: Těžká

Cestovatel Roland Matthews zařadil skalnatou krajinu Českého Švýcarska k pěti stovkám míst v divočině, která stojí za prozkoumání. V nové publikaci nakladatelství Bounty Books ,,501 Must Visit Wild Places” tak stojí vedle Yosemitského národního parku v USA nebo slovenské Malé Fatry. Pro mě byl západ naší země velkou neznámou. Ústecký kraj jsem si představovala jako ponuré a šedé místo. Jaké pak bylo mé ohromení nad tou netušenou krásou!

Naše cesta začíná v Děčíně, vstupní bráně do Národního parku České Švýcarsko. Město leží v údolí, obklopené lesy a skalními útesy. Míříme přes Hřensko na Mezní Louku.

Právě z Hřenska, které je nejníže položenou obcí v ČR (115 m n. n.), vede mnoho turistických tras. Toužíme se podívat na okolí pěkně z výšky, proto se z Mezní Louky vydáváme po červeně značené trase do skalního města Jetřichovice. I když se považujeme za zdatné turisty, trasa nám dává zabrat. Neustále stoupáme, klesáme, šplháme, lezeme,… Uf! Výhledy však stojí za to.

Výhledy, nad kterými se tají dech

Míjíme Malou Pravčickou bránu a pozůstatky bývalého loupežnického hradu Šaunštejn. Nádherný rozhled do kraje nabízí výrazný pískovcový vrch Rudolfův kámen. Stejně tak Mariina vyhlídka. Z lesů se tyčí skalní věže a brány, nad kterými se tají dech. Vždyť historie této krajiny je stará asi devadesát milionů let!

Alt

Pro zvídavé

Rudolfův kámen je rozhledna na rozeklané skále, kde Rudolf Kinský nechal roku 1824 vybudovat vyhlídkový altán. Po zdolání 170 schodů se vám naskytne krásný kruhový výhled na pískovcové skalní město i sousední vyhlídky Mariina skála a Vilemínina stěna. Skalní útvary jsou zde tvořeny pískovcem, vytváří pozoruhodné útvary, pokličky a roury. Ty vtiskly zdejší krajině neopakovatelný ráz a mají také zásadní význam pro druhovou rozmanitost rostlin a živočichů. 

 

Návrat k harmonii

Národní park České Švýcarsko je z 97 % pokryt lesy. Původní buk lesní a jedle bělokorá byly v minulosti nahrazeny smrkem ztepilým, který díky svým dobrým produkčním vlastnostem lépe uspokojil poptávku po dřevě. Nepůvodní rostliny však působí v parku problémy a mnohdy dochází až k rozpadu místních ekosystémů. Správa národního parku se dnes snaží o pozvolný návrat původních dřevin.

Cesta mezi skalami okolo řeky Kamenice nás zavede k Divoké a poté k Edmundově soutěsce. Přes tyto soutěsky nevede jiná cesta než po vodě. Dříve se řeka Kamenice hemžila lososi, kteří sem každoročně táhli za třením. Kvůli vodním stavbám na řece Labi a průmyslovému znečištění vod v polovině 20. století lososi z Kamenice a dalších vodních toků vymizeli. Dnes se Správa NP marně snaží o jejich návrat.

Místo, které stojí za to uchovat

Po řece se dostáváme do Hřenska, odkud se pěšky anebo autobusem dostaneme k Pravčické bráně – symbolu Českého Švýcarska. Za poplatek se ocitáme v turistickém areálu, kde se také nachází stylová restaurace z roku 1881, Sokolí Hnízdo. Ještě dnes zde můžeme vidět původní zdobení dřevěných stěn a stropu. V okolí brány je několik vyhlídek, ze kterých máme krásný rozhled nejen do Českého a sousedního Saského Švýcarska, ale i do vzdálených končin naší země.

Alt

České Švýcarsko mě uchvátilo přírodními úkazy, které jsem jinde v České republice neviděla. Utvrdilo mě, že i když naše země nepatří zrovna k těm největším, najdeme zde pestrou krajinu, kterou stojí za to uchovat.

Monika Schindlerová

Copyright: ceskadivocina.cz | Hnutí DUHA

květen 2017

Přejete si dostávat nové výlety na email?
*Vyplňte prosím pole s hvězdičkou