Šumavští rysi a jejich mláďata: co je ohrožuje a jak jim můžeme pomoct? | Česká divočina
  • Alt

Rys je na Šumavě a v Pošumaví již po několik desetiletí doma. Má jediného přirozeného nepřítele: člověka. Smrt kojící rysice znamená ve většině případů i smrt pro její mláďata. Co rysy ohrožuje a jak bychom jim mohli pomoct my?

Rys ostrovid ke svému životu nepotřebuje divokou přírodu. Přestože i na malých ostrůvcích divočiny nachází bezpečný denní úkryt, jeho teritorium je tak velké, že se běžně pohybuje v hospodářských lesích a kulturní krajině, která je také jeho domovem. Bohužel na něj číhá nejedna smrtelná nástraha. Rys nachodí měsíčně i stovky kilometrů – ať už kvůli lovu potravy nebo kvůli hledání vhodného protějška. Když se mu ale postaví do cesty pytlák nebo frekventovaná silnice, často nemá šanci přežít. Dále ubývá prostředí, kde by velké šelmy mohly žít, například se velkoplošně kácí v klidových částech lesů, kde šelmy žijí a potřebují klid pro rozmnožování a výchovu mláďat.

Dálnice, silnice a jiné překážky při migraci rysů

Ještě před pár stovkami let pokrýval většinu naší země les a zvířata se díky tomu mohla svobodně procházet krajinou. Dnes žijí divoká zvířata v kulturní rozčleněné krajině, a tak i velkým šelmám hrozí nehody na frekventovaných silnicích. Například dálnice D1 není upravená pro přechod velkých savců. S přibýváním nových dálnic se v České republice neustále snižuje prostupnost krajiny a přechody pro zvěř se budují spíše výjimečně.
.

Příběh rysí mámy z Malenic

Letos na počátku června dostali pracovníci Správy NP Šumava informaci o sražené rysici na silnici mezi Vimperkem a Volyní. Další smutnou okolností bylo, že podle stavu mléčných žláz v době srážky rysice kojila. Koťata neměla šanci bez matky přežít. Následná analýza fotografií ukázala, že jsme rysici znali z fotomonitoringu. Jen pár týdnů před nehodou ji nafotila fotopast naší dobrovolnice Aleny. Ta ji měla instalovanou jen kousek od svého domu v nedalekém lese a výskyt rysice mapovala již od loňské zimy.
 

 
Zastřelená rysice Laura, 2017

Pytláctví

I přesto, že je rys zákonem chráněný, je neustále ohrožována pytláky, stejně jako naše další velké šelmy. Podle vědeckých odhadů u nás pytláci za posledních 20 let zabili nejméně 500 rysů. V anonymním dotazníku odborníků z Akademie věd se k nelegálnímu zástřelu rysa přiznalo 20 z 204 myslivců.

Rysí sirotci

Letošní podzim je bohužel bohatý na případy pozorování osamocených odrostlých rysích mláďat. Obvykle se o ně v tomto období stará ještě matka, zajišťuje jim potravu a učí je samostatně lovit. Pokud o ni teď na podzim rysí mláďata přijdou, snaží si nalézt a ulovit menší či snadnou kořist a často se při jejím hledání dostanou až do blízkosti lidských sídel, osamocených hospodářství či zemědělských areálů na kraji vesnice. Zatím poslední rysí sirotek byl odchycen u Vlachova Březí, předtím se našlo jedno kotě na Vimpersku. Bohužel tyto dva poslední případy nemají šťastný konec. Jedno kotě zakousnul pes a druhé bylo tak zesláblé a malé, že po odchytu uhynulo.
 

Společná minulost, společná budoucnost

Poněkud skrytým důvodem ilegálního pronásledování rysů jsou negativní postoje části veřejnosti, předsudky a neodůvodněné obavy. Rys má pověst tajemného, nebezpečného lesního lovce. Ačkoli nemáme žádný věrohodný důkaz, že by za poslední století velké šelmy v Evropě smrtelně či vážně zranily člověka, právě strach je jedním z hlavních důvodů, proč se někteří lidé velkých šelem včetně rysa obávají. Určitou překážkou, proč někteří lidí nechtějí přijmout velké šelmy i v kulturní krajině, je také přesvědčení, že pro velké šelmy už u nás není vhodné prostředí.
 

 

Jak jim můžeme pomoct my?

Tyto obavy bychom chtěli utěšit výstavou o návratu velkých šelem včetně rysa ostrovida na Šumavu a do Pošumaví, kterou chystáme na příští léto v Kašperských Horách v případě, že se nám podaří vybrat dostatek peněz na její realizaci. Rádi bychom ukázali jejich krásu i jejich nenahraditelný význam pro naši přírodu.

Další nedocenitelnou pomocí při ochraně velkých šelem jsou Vlčí a Rysí hlídky, kterých se můžete zúčastnit i Vy. Rysí hlídky monitorují výskyt rysa ostrovida na Šumavě a svou neustálou přítomností v terénu odrazují potenciální pytláky. Speciálně vyškolení dobrovolníci vyhledávají tzv. pobytové znaky rysa, tedy jejich stopy, trus a srst, které potom slouží CHKO Šumava a Akademii věd ČR k dalším zoologickým výzkumům. Vlčí i Rysí hlídky probíhají téměř ve všech hraničních pohořích České republiky a zapojit se můžete především v zimě, kdy se na sněhové pokrývce nejlépe mapuje výskyt vzácných vlků, rysů a medvědů.