Bukové lesy | Česká divočina

Beech forests

  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt

Pokud ve vás slovo „bučina“ probouzí vůni luční trávy, cinkání kravských zvonců a táhlé bučení jejích majitelek, je to jistě příjemné. S přežvýkavci ale bučina nemá nic společného. Bučiny jsou nádherné bukové lesy, kterým se daří především bez zásahu člověka. Jak ty nás dokážou uchvátit, když jim dáme prostor! Toho cvrlikání spokojených ptáků, kteří zde můžou hnízdit v dutinách starých velikánů, rychlý běh tesaříků po kmenech stromů a trouchnivějící dřevo, do kterého kladou larvy, a dalšího podivuhodného divadla přírody.

Bučiny jsou listnaté nebo smíšené lesy, které rostou ve středních až vyšších polohách. Dominantní je zde buk lesní, jak název napovídá, ale objevují se zde i další listnaté (javor klen, lípa malolistá) nebo jehličnaté stromy (jedle bělokorá a smrk ztepilý).

V čem jsou hodnotné?

Původní bukové lesy s trouchnivějícím dřevem a starými stromy plnými dutin jsou životně důležité pro nepřeberné množství živočichů včetně vzácných ptáků nebo brouků. Například samička tesaříka alpského, fešáka našich lesů, klade do trouchnivějícího dřeva larvy. Odumřelé dřevo musí být správně vlhké a osluněné. Takovéto podmínky zajišťují pouze původní, lidskou činností či těžbou nepoškozené bukové lesy.

V lesích, které zůstávají bez zásahu nebo s minimálním zásahem člověka, objevíte jak staré mohutné velikány, tak mladé stromky. Přirozené omlazování lesa ohrožuje spárkatá zvěř – jeleni, srnci, divoká prasata a jiné.

Není bučina jako bučina

Bučiny dělíme na několik typů. Liší se podle úživnosti horninového podloží, množství skeletu v půdě a kvality humusu. Na minerálně bohatých horninách rostou květnaté bučiny a jedliny s bohatým bylinným patrem. Zatímco na vlhkých svazích v horách, často v blízkosti horní hranice lesa, je nahrazují horské klenové bučiny. Na vápnitých horninách rostou vápnomilné bučiny a jedliny. Na kyselých horninách převládají druhově chudší acidofilní bučiny a jedliny.

Že máte pocit, jako byste měli hlavu plnou pilin, protože vám ta slova nic neříkají? Nebojte, pokud by vás zajímalo, co se pod nimi skrývá, stačí názvy rozkliknout a můžete číst dál.

Kde je najdeme?

Bučiny rostou na půdách bohatých, ale i chudých na živiny, zpravidla hlubokých a často kamenitých. Jsou vázány na okrajová pohoří Českého masivu a členité pahorkatiny a vrchoviny ve vnitrozemí Čech a Moravy. Jsou chráněny v několika pralesních rezervacích, např. Žofínský prales, Hojná voda, spodní část Boubínského pralesa, Uhlířský vrch, Kohoutov, Jezeří aj. Významný podíl bučin je v chráněných krajinných oblastech Bílé Karpaty, Křivoklátsko a Beskydy a v národním parku Podyjí.