Prase divoké | Česká divočina
Sus strofa

Nejstarší doklady o praseti divokém na našem území máme z archeologických nálezů. Už nejstarší zemědělci ho měli na svém jídelníčku. Do 18. století byla divoká prasata ve volné přírodě téměř vyhubena kvůli lovům za Marie Terezie. Opět se u nás rozšířila až po druhé světové válce. Dnes řešíme problém opačný – jejich přemnožení.

Prase divoké

  • Dospělí samci dorůstají délky 120–180 cm. Můžou vážit až 200 kg. Prase divoké se dožívá 11–12 let.
  • Mezi nápadné znaky patří čtyři výrazné trojhranné špičáky. Slouží hlavně jako účinná zbraň při soubojích a v obraně proti nepříteli. U samců dorůstají obvykle 20 cm, ve výjimečných případech až do délky 30 cm.
  • Prase divoké dokáže běžet rychlostí až 48 km v hodině, i když jen pár set metrů.
  • Divoká prasata se pohybují v tlupách založených na rodinných vztazích. Avšak staří samci jsou samotáři a k tlupám se připojují pouze v období páření.
  • Samice přivádí na svět tři až dvanáct selat od března do června po necelých čtyřech měsících březosti. Těsně před vrhem se samice odpojuje od své skupiny a zpět se k ní připojuje až v době, kdy jsou již selata odrostlá. V tomto období svá selata horlivě chrání před případným nepřítelem.
  • Divoká prasata si libují v dotyku s ostatními jedinci. Spí spolu, třou se o sebe a vzájemně se čistí. Často leží poskládána jedno přes druhé.
  • Prase divoké si lebedí především ve starých lesních porostech.

Prase divoké v mytologii

  • Prase divoké bylo vždy významnou lovnou zvěří, díky čemuž se velmi často objevuje ve folkloru.
  • Kanec nebo jeho hlava byl častým symbolem bojovníků a vládců, jako představitel plodnosti, síly a statečnosti. Soubojem s nebezpečným kancem prokázali svou sílu a statečnost mnozí hrdinové starověkých mýtů, eposů a pověstí.
  • Z českých pověstí je znám příběh o Bivojovi, který chytil kance z Kavčích hor a přinesl ho kněžně Kazi na Vyšehrad.
  • Kanci hrají velkou roli i v asijské mytologii. Hinduistický bůh Višnu na sebe ve svém třetím avatáru vzal podobu kance Várahy, aby přemohl zlého obra Hirnajákšu a vysvobodil z jeho zajetí bohyni Země.
  • Zajímavé je, že Sudety v keltštině znamenají „Les kanců“.

Zdroj: wikipedia.org

Přemnožení prasat divokých

  • Zatímco v minulém století nebylo v Čechách jediné divoké prase, dnes se s nimi setkáme prakticky všude. K nám se začali opět rozšiřovat až po druhé světové válce.
  • Důvodem jejich přemnožení je kromě všežravosti vysoká plodnost a úbytek přirozených predátorů. Pro dospělé jedince je to vlk a medvěd. Selata se stávají kořistí rysů, lišek, koček divokých nebo různých dravců, například výrů.
  • I když jsou prasata divoká přemnožená, viděl je nejspíš málokdo. Díky svým dokonale vyvinutým smyslům člověku účinně vyhýbají. Aktivní jsou zejména v noci.
  • Divoká prasata se spoléhají především na sluch a na svůj velmi citlivý chobotovitý nos. Ten jim slouží při rytí a vyhrabování hmyzích larev, červů, podzemních hlíz, například brambor a dalších škrobnatých rostlin, a hub.
  • Dále si rádi smlsnou na trávě, ořeších, různých bobulích, mršinách, kořenech, hmyzu, malých plazech, ale také na odpadcích. Milují kukuřici. Největší škody tak působí divoká prasata zemědělcům.

Komentáře

Přidejte komentář

Zaregistrujte se prostřednictvím...