NP Šumava: Kouzlo Modravských slatí | Česká divočina
Alt
Rašeliniště jako místo pro život. I ten náš.
  • Alt
  • Alt
  • Alt
  • Alt
Modravské slatě patří mezi nejvýše položené části Šumavských plání (přes 1000 m n. m.). Nachází se v pramenné oblasti řeky Vydry mezi obcí Modrava a státní hranicí.
Tato unikátní oblast je zpřístupněna pouze po značených cestách a v místech mimo území nejcennější přírodní zóny (bývalé I. zóny) národního parku. Po celý rok, ale zvláště v zimě, zde panují tvrdé klimatické podmínky s množstvím sněhu a dešťových srážek. Nejlepší doba pro návštěvu Modravských slatí je proto konec srpna a po celé září.
 
Modravské slatě představují v české přírodě nevšední krajinu mokřadů severského typu z konce poslední doby ledové před cca 10 000 lety. Váže se na ně množství specifických druhů rostlin a živočichů. Najdeme zde typická vrchoviště s četnými jezírky a podmáčené smrkové lesy střídající se s bezlesým rašelinným územím. Šumava je na takovýchto slatích existenčně závislá, protože rašeliníky zadržují vodu a díky tomu se oblast stává její zásobárnou.
 
Protože je půda na Modravských slatích kyselá a chudá na živiny, přežijí zde jen určité druhy organismů. Může se stát, že stromek, který je sotva vysoký jako vy, je přitom stovky let starý. Klečové formy borovice blatky nebo břízy trpasličí jsou zakrslé a dennodenně bojují o své přežití. Kromě nich tu rostou keříky šichy obojaké, klikva bahenní, kyhanka sivolistá nebo vzácné kapradiny, trávy i bohatý mechový porost rašeliníků. Typické jsou zde kvetoucí druhy rostlin, jako například sedmikvítek evropský nebo oměj šalamounek. Tato nejjedovatější rostlina Evropy má temnou minulost. Ve starověku i středověku byla používána jako šípový jed, k trávení nepohodlných osob nebo vlků, odtud také název „vlčí mor“. Daří se zde také naší masožravce rosnatce okrouhlolisté.
 
Modravské slatě jsou domovem legendárního pralesního ptáka tetřeva hlušce. Je nesmírně citlivý na hluk a rušení, světelné znečištění, plošné kácení lesů a změnu skladby lesa, kdy mizí křovinné a bylinné patro. Ve smrkových lesích kolem rašelinišť dále žijí vzácní ptáci jako jeřábek lesní, datlík tříprstý nebo naše nejmenší sova kulíšek nejmenší. Typickým rašelinným hlodavcem je myšivka horská a čerstvě zde na Roklanském potoce žije bobr. Oblast je obzvlášť důležitá i proto, že patří do širšího teritoria výskytu největší populace rysa ostrovida v ČR. Od roku 2017 se zde objevuje také vlčí smečka. Přítomnost těchto šelem je důležitá, protože regulují stavy jelenů, srnců a divokých prasat.

Přestože je velká část Modravských slatí z důvodu přítomnosti zóny přírodní (bývalé I. zóny) turistům nepřístupná, o jejich krásu nepřijdete. Doporučujeme využít kvalifikovaného průvodce NP Šumava, který vás zavede až ke slatím. Vypravit se za tajemstvím divočiny můžete i s Hnutím DUHA na každoročních exkurzích napříč národními parky Šumava a Bavorský les. Obě služby turistům mají speciální výjimku od Správy národního parku pro skupinové vzdělávací exkurze vedené odborným průvodcem. Po značených cestách se můžete dostat z Modravy na okraj Modravských slatí: buď po zelené k Cikánské slati a na Březník, nebo po červené k Rybárenské slati a  na Javoří pilu. Po červené značce je možné pokračovat i dále okolo Javoří slatě až k česko-bavorské hranici, tento úsek cesty je ale z důvodu ochrany silně ohroženého tetřeva přístupný jen v období od 15.7. do 15.11.

Comments

Leave a Comment