Blog Fullwidth | Page 8 | Česká divočina

Zpráva o stavu

Komponentu typu civicrm_contact nelze zobrazit
11Jul

Jan Hokeš: Umění Chůze

„Procházet se s ním bylo potěšením a poctou. Krajinu znal jako liška nebo pták a stejně jako oni jí procházel volně svými vlastními stezkami... Takovému průvodci se musel člověk poslušně podřídit a odměna za to byla obrovská.“ Tato slova napsal o Henrym Davidu Thoreauovi jeho přítel a mentor Ralph Waldo Emerson ve své pohřební řeči vydané později pod názvem Thoreau.
29Jun

V neděli začíná letošní první z Týdnů pro divočinu

Za dosavadních devatenáct ročníků se do pomoci přírodě zapojilo již 1 810 účastníků, kteří společně odpracovali přes 67 000 hodin. Jen v loňském ročníku přitom dobrovolníci ochránili proti okusu přes 1000 listnatých stromů, očistili téměř osm hektarů od nepůvodní kleče a obnovili mokřad i dvě studánky a mnoho dalšího.
17Jun

Velké šelmy nejen v české divočině

Pepčo, potřebují velké šelmy ke svému životu divočinu?

17Jun

Čím vás nadchnou Vlčí a Rysí hlídky

Pepčo, představ nám prosím Vlčí a Rysí hlídky.

12Jun

Laureátem prestižní Ceny Josefa Vavrouška se stal Jaromír Bláha, dlouholetá tvář Hnutí DUHA. Oceněn byl za dlouhodobý přínos pro ochranu životního prostředí

Jaromír Bláha cenu získal především za svou dlouholetou práci na ochraně přírody v hospodářských lesích i divočiny v chráněných územích, zejména pak v našem největším a celoevropsky významném národním parku Šumava [2]. V těchto tématech se angažuje odborně i občansky, vystupuje v médiích či veřejných debatách nebo jedná s politiky. Působí takto vytrvale už od roku 1994, kdy v Hnutí DUHA založil někdejší program Lesy, dnes pojmenovaný Krajina.

06Jun

Jednomu z posledních pralesů v Evropě hrozí zánik!

Bělověžský prales leží po obou stranách hranice Polska a Běloruska mezi řekami Narewka a Hwozna. Svou rozlohou okolo 1250 km2 se jedná o největší původní nížinný prales v Evropě. Nejdůležitější a nejvzácnější chráněnou částí pralesa je Bělověžský národní park založený roku 1921, který je i nejstarším národním parkem v Polsku a je zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

28May

Prales Mionší očima fotografa Josefa Sudka

Jako první se na prales Mionší přes hledáček svého fotoaparátu podíval ve 30. letech minulého století Rudolf Janda, a objevil tím vůbec i námět pralesa pro fotografii. Na více jak 212 hlubotiskových reprodukcích můžeme pozorovat proměnu Mionší v průběhu ročního cyklu, která je založená na autorových přírodovědných znalostech. (s. 8)