NP Šumava: Trojmezenský prales | Česká divočina

Už jste podnikli výpravu do opravdového pralesa? Jeden takový obepíná na Šumavě pověstmi opředené Plešné jezero. Trojmezenský prales je největší a nejlépe dochovaný zbytek horského smrkového lesa ve střední Evropě. Když se vám poštěstí, můžete zahlédnout jeho vzácné obyvatele. Kapradím tiše našlapuje rys ostrovid, nad korunami stromů přelétá sokol stěhovavý. Je domovem – slyšeli jste? – datlíka tříprstého, kulíška nejmenšího nebo tetřeva hlušce. Pojďte a poznejte s námi jeden ze vzácných pokladů české divočiny!

Prales vzniká tam, kde se stromy samy vysemení, vyrostou, zestárnou a nakonec padnou a rozloží se, aby daly život další generaci. A to bez zásahu člověka.

Ve zdravém a bezzásahovém lese narazíte běžně na staré stromy, tzv. souše, ležící i stojící kmeny nebo stromy vyvrácené vichřicí, sněhem či ledem.  V Trojmezenském pralese rostou i čtyři sta let staré stromy a v roce 1864 padl pod vrcholem Plechého neuvěřitelných 1170 let starý smrk! A představte si, že na vrcholu hory Trojmezná rostou stromy tak pomalu, že ve sto letech měří nanejvýš deset metrů. Čím to je? Drsnými klimatickými podmínkami.

 

Záchrana Trojmezenského pralesa

Trojmezenský prales měl však na mále. V roce 1999 jen tak tak unikl kácení stromů napadaných kůrovcem. Zatímco s tímto drobným nenažraným broučkem si prales jako už mnohokrát předtím poradí, motorové pily by ho zničily. Jakmile se totiž v boji proti lýkožroutovi přistoupí ke kácení, začíná kolotoč, který vede ke smutným kopcům bez lesa. Kůrovec napadá oslabené stromy stojící bezprostředně kolem holiny na okraji porostu. Nebo stačí silnější vítr a stromy se lámou jako zápalky.  To jsme naštěstí spolu s dalšími ekologickými organizacemi a milovníky přírody nedopustili. Většina starých stromů sice postupně uschla, ale dnes pod ochranou rozkládajících se kmenů vyrůstá na pět tisíc mladých stromků. Život lesa pokračuje.

V sousedním Bavorském lese dokonce zjistili, že po kůrovcové „kalamitě“ vzrostlo množství živin v potocích. Díky tomu se začalo rodit více pstruhů, a to zase prospělo zdejším vydrám. Příroda to má zkrátka chytře zařízené. Díky ochraně divočiny v národních parcích se můžeme o těchto zajímavých procesech dovědět mnoho nového.

 

Chcete vidět Trojmezenský prales na vlastní oči?

Pak máte dvě možnosti. Vydejte se po zážitkové stezce od Plešného jezera kolem Stifterova pomníku až po Kučerovu vyhlídku pod Plechým. Nebo navštivte malý úsek vedle vykácených holin v Německu na červené turistické značce pod Třístoličníkem. Některé stromy kolem stezky i uvnitř pralesa byly předčasně poraženy. Je to ale z důvodu bezpečnosti návštěvníků.

Přejete si dostávat nové výlety na email?
*Vyplňte prosím pole s hvězdičkou
Po kůrovcové kalamitě se les přirozeně obnovuje
Prales vzniká tam, kde se stromy samy vysemení, vyrostou, zestárnou a nakonec padnou a rozloží se, aby daly život další generaci.
Tlející dřevo
Ve starých, odumírajících a trouchnivějících kmenech můžeme najít nejvzácnější brouky oblasti.