Rodící se prales na vrchu Doutnáč | Česká divočina
4 hodiny
Náročnost: Střední

Pojďte se námi do Českého krasu projít okolo vrchu Doutnáč (433 m n. m.). Víte, jak získal své jméno? To podle vzácné třemdavy bílé. Tato unikátní rostlina má neuvěřitelnou schopnost se vznítit. Především za horkých dní se z její lodyhy a listů intenzivně vypařuje silice, kterou je snadné zapálit. Proto se třemdavě lidově říká ohnivý keř.

Vrch Doutnáč se nachází v Českém krasu, konkrétně v národní přírodní rezervaci Karlštejn. Jedná se o jedinečnou lokalitu, na které můžeme sledovat díky bezzásahovému režimu přirozený vývoj lesa. Osudem Doutnáče je prales. Příroda je tu ponechána samovolným procesům od roku 2004.
Setkáme se zde s typickými poklady divočiny, například s hodovními stoly pro brouky a ptáky, neboli s tlejícím dřevem, které slouží také jako výživná půda pro semenáčky, budoucí generaci lesa.
Navzdory tomu, že se na svazích Doutnáče v minulosti těžilo dřevo, mají zdejší lesy druhovou skladbu velmi blízkou té přirozené. Najdete zde téměř všechny lesní typy: na severním svahu roste bukový les, který přechází v dubové a habrové lesy na temeni kopce. Na jižním svahu tu vedle dřínů roste šípáková doubrava, což je původní, druhově velmi bohaté společenstvo tvořené především dubem šípákem. To přechází v lesostep. Na východních a západních svazích rostou suťové dubové lesy, mezi kterými se daří i javorům a habrům. Představte si, jak nádherně pestrobarevná je tato krajina na podzim!
Lesy na Doutnáči mají především bohaté bylinné patro. Kromě třemdavy bílé, o jejíchž žhářských choutkách jste už četli, se setkáváme na lesostepi s velmi vzácnou vápnomilnou orchidejí rudohlávkem jehlancovitým. Doutnáč je jedním z mála míst v České republice, kde se vyskytuje, v podobné míře roste až v Bílých Karpatech. Najdeme tu také jaterník, kopytník, kyčelnice nebo okrotici bílou. Skalní step je zajímavá především na jaře, kdy zde rozkvétají kosatce, oživují ji také chrpy – luční i vzácnější chlumní. Přehlédnout nejde ani drobný rozchodník.
Na Doutnáči se daří především bezobratlým. Vzácným obyvatelem původních nebo málo narušených listnatých (zejména dubových) lesů v teplých oblastech je střevlíček Notiophilus rufipes a významným druhem skalních stepí je ojedinělý střevlíček Olisthopus sturmi. Zvláště chráněný teplomilný chrobák vrubounovitý je jediným českým vrubounovitým broukem, který valí kuličky z trusu podobně jako vrubouni uctívaní ve starém Egyptě. Na svahových stepích si buduje svá rozsáhlá doupata jezevec lesní.
K vrchu Doutnáč se můžete dojít ze Srbska po modré a červené turistické značce (3,7 km) anebo ze Sv. Jana pod Skalou po červené značce (2,6 km).

 

Komentáře

Přidejte komentář

Přejete si dostávat nové výlety na email?
*Vyplňte prosím pole s hvězdičkou
Tlející dřevo, poklad divočiny.
Ve starých, odumírajících a trouchnivějících kmenech dubů a jedlí můžeme najít nejvzácnější brouky oblasti.
Najdeme tu téměř všechny lesní typy
Divočina je mimo jiné místem, kde se stromy samy vysemení, vyrostou, zestárnou a nakonec padnou a rozloží se, aby daly život další generaci.