Blog Fullwidth

I v České republice byly zachovány poslední ostrůvky divoké přírody, navzdory tomu, že většinu území střední Evropy využívají lidé. Takových útočišť u nás nikdy nebude mnoho – patří ovšem k těm nejkrásnějším klenotům naší krajiny.

Fascinující video můžete vidět v odkazu: http://www.designvid.cz/umeni/dva-nemecti-umelci-vytvorili-uchvatny-videomapping-v-lese.html

Pavla Dudková se zabývala „jedlou divočinou“  v rámci své diplomové práce na Přírodovědecké Fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde je k dispozici plný text práce. Zároveň vytvořila i divokou kuchařku, která informuje o zásadách sběru, některých obsahových látkách a o historickém využívání jedlých planých rostlin od neolitu po současnosti.

Divokou kuchařku najdete zde: http://divokakucharka.rodovaosada.cz/doku.php

Původně žil vlk v téměř celé Eurasii a Severní Americe od pásma severských tunder až po jižní polokouli. Nyní je však jeho areál v důsledku pronásledování podstatně zmenšen. V České republice  jeho většímu rozšíření do dalších částí republiky brání zejména ilegální lov. Začátkem listopadu 2015 přibylo na Broumovsku lidí, kteří zpozorovali zvíře připomínající dospělého vlka. Odborníci to budou v příštích měsících zkoumat. V zimě by zvíře mohlo zanechat stopy na sněhu.

V osmdesátých letech nastoupilo Norsko cestu postupné reintrodukce vlků, která se však neobešla bez komplikací. Neochota k ustanovení nových vlčích smeček v Norsku ze strany chovatelů ovcí a nezbytnost určitého hájení vlků od lovců byla „vykoupena“ doložkou o regulačním odstřelu. Každý rok je tedy na základě sčítání stanoven aktuální počet a populační přírůstek, z něhož je odvozena kvóta regulačního odstřelu. Výsledkem tohoto opatření je, že dnes v Norsku žije zhruba 30 vlků.

Na víkendových úvodních školeních jsou pro nové zájemce připraveny informace o životě našich velkých šelem, dozvědí se vše potřebné pro terénní monitoring a čekají na ně odborné přednášky zoologů ze Správ CHKO Beskydy či CHKO Jeseníky. Těšit se mohou také na zajímavé detaily z monitoringu medvědů, se kterými je seznámí ředitel Správy Národního parku Malá Fatra i na besedu s myslivci.

Sedm samic pochází ze tří polských rezervací Pszczyna, Niepołomice a Kiermusy. Nejprve budou pobývat v aklimatizační ohradě, po několika týdnech budou vypuštěni na hlavní pastvinu v lokalitě Traviny na prostoru zhruba 120 hektarů.  Chovná skupina byla sestavena tak, aby šlo o nepříbuzné kusy. Nejstaršímu zvířeti je sedm let, nejmladšímu dva roky.

Koně se podle očekávání biologů pasou výběrově. Některá místa jsou spasená více, jiná méně a ve vegetaci jsou vyšlapané stezky na oblíbených trasách.

Více informací se o koních z Milovic dočtete zde: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/divoci-kone-v-milovicich-promenili-chudy-travnik-v-bylinkovou-zahradku

foto: http://www.biolib.cz/cz/image/id84905/

Předloha, kterou připravilo ministerstvo životního prostředí, zlepšuje podmínky pro ochranu přírody a stanovuje stejné principy péče pro všechny čtyři české národní parky. Návrh zákona však obsahuje i velmi problematická ustanovení, která umožňují zbytečné škodlivé zásahy v nejcennějších zónách i velkoplošnou těžbu na zbývajícím území parků.

Debatovat o novele začali poslanci již na počátku října, po hodině však rozpravu přerušili. Podle Hnutí DUHA by další odklad zbytečně zdržel jednání o důležitém zákonu.