Blog Fullwidth

Během desetiletého výzkumu v nejcennější části Šumavy – v původních lesích horských smrčin – bylo objeveno nejméně patnáct nových druhů hmyzu na Šumavě. Jedná se o nové druhy ze skupiny chvostokoků a hmyzenek.

Jarní lužní les v Pomoraví, to nejsou jen barevné koberce květin, je to také neustále přibývající světlo a koncert ptáků, kteří tu hnízdí. Můžete tu zahlédnout třeba vzácného kulíka říčního nebo ledňáčka říčního. A kdo v místních lesích zavře oči, může se nejen zaposlouchat do ptačího koncertu, ale i odpoutat se obrazového dění okolo a vnímat vůni  lužního lesa.

Celkem se na obou kurzech sejde šedesát nových dobrovolníků. Přednášet jim a diskutovat s nimi budou odborní pracovníci NP a CHKO Šumava či Agentury ochrany přírody a krajiny. Ochránci rysů získají znalosti o jejich životě a naučí se základy stopování i pohybu v terénu. Program obohatí promítání filmů a videí z fotopastí, zachycujících přirozené chování rysa v přírodě.

Proto vyhlašujeme soutěž s ohnivcem šarlatovým. Vydejte se do lesa a nasdílejte nám svoje selfie s touto houbou do komentářů k příspěvkuna FB profilu Česká divočina nebo do zprávy. 

Na první termíny se zájemci mohou hlásit na http://ceskadivocina.cz/tydny-pro-divocinu/ Právě území s divokou přírodou jsou klíčovou podmínkou pro život mnoha vzácných rostlin a živočichů, jako jsou vracející se rysi či vlci. Divočina je ovšem také zdrojem hlubokých zážitků pro návštěvníky i příležitost pro rozvoj místních obcí a jejich obyvatele.

Horskou smrčinou jsou nazývány lesy, vyskytující se na Šumavě nad 1200 metrů nad mořem. Kvůli drsným životním podmínkám se v těchto nadmořských výškách objevují převážně dvě dřeviny, dominantní smrk ztepilý doplněný jeřábem ptačím. Největším územím horských smrčin, které se ponechaly přirozenému vývoji po kůrovcovém žíru, jsou oblasti Modravských slatí, Velká a Malá Mokrůvka a kar Plešného jezera. Tyto plochy byly napadeny lýkožroutem smrkovým (kůrovcem) v polovině devadesátých let.

Penteriani, člen španělské Národní vědecké rady (CSIC) a zaměstnanec Biologické stanice Doñana, byl v průběhu své praxe mnohokráte konfrontován s názorem, že přítomnost velkých šelem v krajině přináší lidem značná rizika. Prozkoumal proto více než sedm stovek případů, kdy během posledních šedesáti let divoká šelma napadla člověka. Probral se archivy ve Spojených státech amerických, Kanadě, Švédsku, Finsku, Rusku a Španělsku a sesbíral ucelená data o zaznamenaných útocích vedených medvědem (ledním, hnědým, baribalem), pumou, vlkem a kojotem.

Cílem výukových programů a exkurzí, které Hnutí DUHA pořádá, je nabídnout studentům při poznávání přírody a ekologických vazeb bezprostřední zážitek a také poukázat na některé nepravdivé pověry, které o šelmách panují.

Národní park Šumava a Národní park Podyjí letos slaví 25 let od svého založení. Národní park Šumava je největším českým národním parkem.

Celosvětově uznávaný lesník a ekolog profesor Josef Fanta otevře 10. února v informačním centru na Kvildě celoroční blok přednášek s názvem Středeční večery na Šumavě. Jejich součástí bude diskuze se zajímavými osobnostmi z vědecké obce na různá témata.