Blog Fullwidth

Lesy Křivoklátska skrývají i kousky opravdové české divočiny – zejména Národní přírodní rezervaci Týřov. Hluboké údolí se vine od řeky Berounky a rozvětvuje se do postranních roklí se skalnatými srázy. Oupořský potok je domovem našeho původního, kriticky ohroženého raka kamenáče, který se nejraději ukrývá pod kameny v klidných částech potoka. Na svazích rezervace roste až 400 silně ohrožených tisů červených. Nad údolím se rozkládají suché skalní stepi, které na jaře pokryjí chlupaté koniklece luční.

Letos v létě připravilo Hnutí DUHA celkem sedm týdenních turnusů po celé ČR, kterých se zúčastnilo 132 dobrovolníků. Odpracovali pro zdravou krajinu i cennou divočinu v naší zemi přes deset tisíc hodin. Celková bilance osmnáctiletého projektu čítá již více než 1 700 účastníků a 61 560 hodin práce. Posledního týdne v Radějově se zúčastnil výjimečný počet lidí – dvacet pět dobrovolníků z České republiky, Slovenska, USA a Běloruska.

Jak vlastně vypadá taková divočina? 

Termín: 11. – 13. 9. 2015

Náplň práce:

• Montáž a demontáž informačního stánku vč. přípravy informačních materiálů
• Informování veřejnosti o biodiverzitě v ČR, poskytování informačních materiálů
• Aktivní oslovování kolemjdoucích
• vyplňovat se zájemci anketu na téma české divočiny
• Přihlašování zájemců k odběru Tipů na ochranu divočiny

Kdy:
Brigádu nabízíme v průběhu celého září.
Rozsah práce: 6 hodin denně + 2 hodiny z domu

Požadujeme:

Aby zúčastnění lépe rozuměli tomu, co a proč v Moravském krasu dělají, byli pro ně připraveny přednášky a několika exkurzí.  Zatímco Petr Jelínek z Mendelovy univerzity v Brně s dobrovolníky podnikl výpravu po prosluněné Macošské a Vilémovské stráni se vzácnými pcháči bělohlavými, Zdeněk Musil z CHKO Moravský kras je provedl stinným údolím Suchého žlebu, kde rostou mechy a kapradí.

Parky v moratoriu

Skupina dvaceti dobrovolníků zde bude pracovat v rámci osmnáctého ročníku Týdnů pro divočinu {{1}} až do neděle 26.7. Dosud odstranila téměř tři hektary náletů a odpracovala 240 hodin.

Vřesoviště jsou lokalitou závislou na člověku a bez péče (výřez náletových dřevin, pastva, kosení) by brzy zarostla. Díky této péči zde mohou návštěvníci na jaře obdivovat např. křivatce, vstavače, koniklece, kosatce či divizny a v létě koberce vřesů. Narazit je zde možné i na takového exota, jako je kudlanka nábožná nebo různé druhy motýlů.

Výsledky ukázaly, že významná část české veřejnosti vnímá tato území pozitivně a podporuje jejich ochranu: celých 71 % souhlasí s tím, že je potřeba chránit divokou přírodu v České republice, nesouhlasí 9 % oslovených, zbylí na to nemají názor. Největší odpovědnost za ochranu divoké přírody přitom podle české veřejnosti nese zejména Ministerstvo životního prostředí, dále národní parky, česká vláda, ekologická sdružení a lesníci.