Byl to boj na dlouhou trať, protože o potřebě ochrany 1,3 milionů hektarů jihoamerické divočiny Sierra del Divisor se diskutovalo více než deset let. Jeden z největších národních parků latinské Ameriky byl vyhlášen na začátku listopadu.
Oblast Bílých Karpat, která tvoří přirozenou hranici mezi Českou a Slovenskou republikou, nabízí kromě unikátní přírody i množství památek a dochovaných lidových obyčejů a také řadu možností pro turistiku a rekreaci. V roce 1996 je UNESCO zařadilo na seznam biosférických rezervací.
Na Ščúrnici v Bílých Karpatech se také koná jeden z turnusů Týdnů pro divočinu, kde se dobrovolníci snaží pomocí cílených zásahů o obnovu přirozeného lesa s převahou jedle bělokoré.
„Kočka divoká, předek našich domácích mazlíčků, je tajuplná plachá šelma, která v přírodě snadno uniká pozornosti. Její podobnost s domácí kočkou a to, že se mohou mezi sebou úspěšně křížit, ztěžuje terénní výzkum. Možná i z toho důvodu o nich víme tak málo. Její návrat do Česka je důvodem k radosti,“ uvedla Jana Pospíšková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Úvodní školení se uskuteční o víkendu v Prášilech[button type="default" size="large" url="http://ceskadivocina.cz/wp-content/uploads/2015/11/Novi_dobrovolnici_se_vydaj_za_rysy_12_11_2015.pdf"]Stáhnout tiskovou zprávu[/button]
Cílem výukových programů a exkurzí, které Hnutí DUHA pořádá, je nabídnout studentům při poznávání přírody a ekologických vazeb bezprostřední zážitek a také poukázat na některé nepravdivé pověry, které o šelmách panují {{2}}.
Hnutí DUHA Olomouc se terénnímu monitoringu věnuje od roku 2002, má tedy množství praktických zkušeností, záběrů a nahrávek z fotopastí, které při interaktivních programech využívá. Ročně proběhne 30–60 programů pro střední i základní školy, kterých se účastní v průměru 1200 žáků ročně.
Pokud není rušen člověkem, je aktivní především ve dne. Po většinu roku žije samotářsky, ačkoliv byly v některých oblastech několikrát zpozorovány skupiny medvědů, v nichž vládne přísná hiearchie. Každý jedinec si brání teritorium velké několik desítek kilometrů. Na zimu upadá medvěd do nepravého zimního spánku, před kterým musí dosáhnout hmotnosti i vyšší než 900 kg. Během listopadu až prosince ulehává na klidném a suchém místě – ve skalních dutinách nebo ve vlastnoručně vyhrabané jámě.
Každá kontrola těchto monitorovací zařízení nám přinese střípek do mozaiky poznání každodenního života volně žijících zvířat. Největší radost máme samozřejmě, pokud se podaří vyfotit rysa a my tuto fotku může porovnat s dalšími. Na základě individuálního skvrnění na hřbetě můžeme určit, který jedinec se nám vyfotil. Získáváme tak informace o výskytu a prostorové aktivitě těchto vzácných šelem.
